1,2d0
< Často kladené dotazy (FAQ) PostgreSQL
< =====================================
4,15c2
< Obecné otázky
< =============
< 1.1 Co je PostgreSQL? Jak se vyslovuje?
< 1.2 Jaká je licence na PostgreSQL?
< 1.3 Na kterých Unixex lze spustit PostgreSQL?
< 1.4 Které ne-unixové platformy jsou podporované?
< 1.5 Kde mohu získat PostgreSQL?
< 1.6 Kde mohu získat podporu?
< 1.7 Kde je poslední verze?
< 1.8 Jaká je dostupná dokumentace?
< 1.9 Kde najdu seznam známých chyb nebo nepodporovaných vlastností?
< 1.10 Jak se mohu naučit SQL?
---
>             Často kladené dotazy (FAQ) PostgreSQL
17,21c4
< 1.11 Nemá PostgreSQL problémy s rokem 2000?
< 1.12 Jak se připojit k vývojářskému týmu?
< 1.13 Kam podat report o chybě?
< 1.14 Jak je na tom PostgreSQL v porovnání s jinými databázemi?
< 1.15 Jak lze finančně pomoci PostgreSQL?
---
>    Poslední aktualizace: Středa 23. června 21:10:00 EST 2004
23,28c6
< User client dotazy
< ==================
< 2.1 Kde naleznu ODBC ovladače pro PostgreSQL?
< 2.2 Jaké nástroje lze použít pro PostgreSQL a web?
< 2.3 Existuje grafické rozhraní pro PostgreSQL?
< 2.4 Které programovací jazyky mají podporu pro PostgreSQL?
---
>    Současný správce: Bruce Momjian (pgman@candle.pha.pa.us)
30,37c8
< Administrativní dotazy
< ======================
< 3.1 Jak nainstalovat PostgreSQL jinam než do /usr/local/pgsql?
< 3.2 Při startu postmaster, dostanu chybové hlášení Bad System Call nebo
< core dump. Proč? 3.3 Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě
< IpcMemoryCreate. Proč? 3.4 Při startu postmastera dostanu hlášení o
< chybě IpcSemaphoreCreate. Proč? 3.5 Jak povolit nebo zakázat přístup z
< jiných stanic? 3.6 Jak ladit databázový stroj na lepší výkon?
---
>    Přeložil: Pavel Stěhule (stehule@kix.fsv.cvut.cz)
39,41c10,801
< 3.7 Jaké jsou možnosti ladění?
< 3.8 Proč dostanu "Sorry, too many clients", když se zkouším připojit?
< 3.9 K čemu slouží adresář pgsql_tmp?
---
>    Aktuální verzi tohoto dokumentu naleznete na adrese:
>    http://www.PostgreSQL.org/docs/faqs/FAQ.html
> 
>    Odpovědi na dotazy relevantní ke konkrétním platformám
>    lze nalézt na adrese: http://www.PostgreSQL.org/docs/index.html
>      _________________________________________________________________
> 
>                              Obecné otázky
> 
>    1.1) Co je PostgreSQL? Jak se vyslovuje?
>    1.2) Jaká je licence na PostgreSQL?
>    1.3) Na kterých Unixex lze spustit PostgreSQL?
>    1.4) Které ne-unixové platformy jsou podporované?
>    1.5) Kde mohu získat PostgreSQL?
>    1.6) Kde mohu získat podporu?
>    1.7) Kde je poslední verze?
>    1.8) Jaká je dostupná dokumentace?
>    1.9) Kde najdu seznam známých chyb nebo nepodporovaných vlastností?
>    1.10) Jak se mohu naučit SQL?
>    1.11) Nemá PostgreSQL problémy s rokem 2000?
>    1.12) Jak se připojit k vývojářskému týmu?
>    1.13) Kam podat report o chybě?
>    1.14) Jak je na tom PostgreSQL v porovnání s jinými databázemi?
>    1.15) Jak lze finančně pomoci PostgreSQL?
> 
>                          User client dotazy
> 
>    2.1) Kde naleznu ODBC ovladače pro PostgreSQL?
>    2.2) Jaké nástroje lze použít pro PostgreSQL a web?
>    2.3) Existuje grafické rozhraní pro PostgreSQL?
>    2.4) Které programovací jazyky mají podporu pro PostgreSQL?
> 
>                        Administrativní dotazy
>  
>    3.1) Jak nainstalovat PostgreSQL jinam než do /usr/local/pgsql?
>    3.2) Při startu postmaster, dostanu chybové hlášení Bad System Call nebo
>    core dump. Proč? 
>    3.3) Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě
>    IpcMemoryCreate. Proč? 
>    3.4) Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě IpcSemaphoreCreate. 
>    Proč? 
>    3.5) Jak povolit nebo zakázat přístup z jiných stanic? 
>    3.6) Jak ladit databázový stroj na lepší výkon?
>    3.7) Jaké jsou možnosti ladění?
>    3.8) Proč dostanu "Sorry, too many clients", když se zkouším připojit?
>    3.9) K čemu slouží adresář pgsql_tmp?
>    3.10) Proč je požadováno dump a obnovení (load) databáze během upgrade
>    mezi velkými verzemi PostgreSQL?
> 
>                          Provozní dotazy
> 
>    4.1) Čím se liší binární a normální kurzor?
>    4.2) Jak získat pouze první řádek dotazu? Náhodný řádek?
>    4.3) Jak získám seznam tabulek nebo jinak jak jej získá psql?
>    4.4) Jak odstraním sloupec tabulky, jak změním jeho typ?
>    4.5) Jaká je maximální velikost řádku, tabulky a databáze?
>    4.6) Kolik diskového prostoru je potřeba k uložení dat z normálního
>    textového souboru? 
>    4.7) Jak získám seznam vytvořených tabulek, indexů,
>    databází? 
>    4.8) Můj dotaz je pomalý a nepoužívá vytvořené indexy. Proč?
>    4.9) Jak zjistím, jak optimizer dotazu vyhodnocuje můj dotaz?
>    4.10) Co to je R-tree index?
>    4.11) Co je Genetic Query Optimizer?
>    4.12) Jak provést vyhledávání regulárního výrazu case sensitiv,
>    insensitiv? Jak použít index pro case insensitive vyhledávání? 
>    4.13) Jak v dotazu detekovat, že položka je NULL? 
>    4.14) Jaké jsou rozdíly mezi různými znakovými typy? 
>    4.15.1) Jak vytvořit serial/auto-increment pole?
>    4.15.2) Jak získat hodnotu SERIAL po vložení řádku?
>    4.15.3) Nepovede currval() a nextval() k rozhození podmínek při souběhu s
>    jinými uživateli? 
>    4.15.4) Proč není vygenerované číslo použito při přerušení transakce? 
>    Proč vznikají díry v číslování vlastní sekvencí/SERIAL sloupce? 
>    4.16) Co to je OID? Co je to TID?
>    4.17) Jaký je význam některých výrazů použitých v PostgreSQL?
>    4.18) Proč jsem získal chybové hlášení "ERROR: Memory exhausted in
>    AllocSetAlloc()"? 
>    4.19) Jak se dozvím, kterou verzi PostgreSQL používám?
>    4.20) Proč operace s velkými objekty končí "invalid large obj descriptor"? 
>    4.21) Jak vytvořit sloupec obsahující implicitně aktuální datum? 
>    4.22) Proč jsou moje vnořené dotazy používající IN tak pomalé?
>    4.23) Jak provést vnější spojení (outer join)?
>    4.24) Jak provést dotaz napříč několika databázemi?
>    4.25) Může funkce vrátit více řádků nebo sloupců?
>    4.26) Proč nelze spolehlivě vytvářet a rušit dočasné tabulky 
>    v PL/pgSQL funkcích? 
>    4.27) Jaké jsou možnosti replikace databází?
>    4.28) Jaké jsou možnosti šifrování databází?
> 
>                      Rozšiřování PostgreSQL
> 
>    5.1) Napsal jsem UDF funkci, PostgreSQL však končí dump core?
>    5.2) Jak mohu přispět nějakými šikovnými datovými typy a funkcemi do
>    PostgreSQL? 
>    5.3) Jak napsat funkci v C vracející ntici?
>    5.4) Modifikoval jsem zdrojové soubory. Tato změna nebyla při rekompilaci
>    vzata v potaz. Proč?
>      _________________________________________________________________
>  
>                           Obecné otázky
> 
>     1.1) Co je PostgreSQL? Jak se vyslovuje?
> 
>    PostgreSQL se vyslovuje Post-Gres-Q-L.
> 
>    PostgreSQL vychází z databáze POSTGRES (a stále je někdy označován
>    zjednodušeně jako Postgres) - výzkumného prototypu DBMS nové
>    generace. Z postgresu byl převzat silný datový model a bohatý soubor
>    datových typů a jeho dotazovací jazyk PostQuel byl nahrazen rozšířenou
>    podmnožinou jazyka SQL. PostgreSQL lze používat bez omezení a jeho
>    zdrojové kódy jsou volně k dispozici.
> 
>    PostgreSQL vyvýjí tým vývojářů přihlášených do vývojářské konference
>    PostgreSQL. Současným koordinátorem je Marc G. Fournier (scrappy@PostgreSQL.org). 
>    (viz 1.6. - jak se zapojit). Tento tým je zodpovědný za veškerý vývoj 
>    PostgreSQL. Jedná se o veřejný projekt, který není řízen žádnou firmou.
>    Pokud se chcete zapojit, přečtěte si  developer's FAQ na adrese
>    http://www.PostgreSQL.org/docs/faqs/FAQ_DEV.html
> 
>    Autory první verze PostgreSQL 1.01 byli Andrew Yu and Jolly Chen. Do
>    portace, testování, ladění a rozšiřování kódu se zapojilo mnoho dalších
>    vývojářů . Původni kód Postgresu, ze kterého PostgreSQL vychází, je
>    výsledkem úsilí mnoha studentů a programátorů pracujících pod vedením
>    prof. Michaela Stonebrakera na University of California v Berkley.
> 
>    Původní název software z Berkley byl Postgres. Po přidání jazyka SQL se
>    název změnil na Postgres95. Koncem roku 1996 byl RDBMS přejmenován na
>    PostgreSQL.
> 
>     1.2) Jaká je licence na PostgreSQL?
> 
> 
>    PostgreSQL je předmětem následujících autorských práv:
> 
>    Dílčí copyright (c) 1996-2004, PostgreSQL Global Development Group
>    Dílčí copyright (c) 1994-6, Regents of the University of California
> 
>    Uděluje se oprávnění k užití, rozmnožování, provádění úprav a
>    rozšiřování tohoto softwaru a dokumentace k němu, pro jakékoli účely,
>    bez licenčního poplatku a bez písemné licenční smlouvy, za podmínky, že
>    na všech jeho kopiích je uvedeno oznámení o výše uvedených právech,
>    jakož i obsah tohoto a dvou následujících odstavců.
> 
>    THE UNIVERSITY OF CALIFORNIA ("KALIFORNSKÁ UNIVERZITA") NENÍ V ŽÁDNÉM
>    PŘÍPADĚ ODPOVĚDNA ŽÁDNÉ TŘETÍ OSOBĚ ZA PŘÍMOU, NEPŘÍMOU, ZVLÁŠTNÍ,
>    NAHODILOU NEBO VÝSLEDNOU ŠKODU, VČETNĚ UŠLÉHO ZISKU, ZPůSOBENOU UŽITÍM
>    TOHOTO SOFTWARU A DOKUMENTACE K NĚMU, A TO I V PŘÍPADĚ, ŽE THE
>    UNIVERSITY OF CALIFORNIA BYLA INFORMOVÁNA O MOŽNOSTI VZNIKU TAKOVÉ
>    ŠKODY.
> 
>    THE UNIVERSITY OF CALIFORNIA ZEJMÉNA NEPOSKYTUJE JAKÉKOLI ZÁRUKY, A TO
>    NEJEN ZÁRUKY OBCHODOVATELNOSTI A VHODNOSTI TOHOTO VýROBKU KE SPECIFICKýM
>    ÚČELůM. NÍŽE UVEDENý SOFTWARE JE POSKYTNUT "JAK STOJÍ A LEŽÍ" A THE
>    UNIVERSITY OF CALIFORNIA NENÍ POVINNA ZAJISTIT JEHO ÚDRŽBU, PODPORU,
>    AKTUALIZACI, VYLEPŠENÍ NEBO MODIFIKACI.
> 
>    Výše uvedené je BSD licence, běžná licence otevřeného zdroje. Není zde
>    žádné omezení ohledně užití kódu zdroje. Jsme s tím spokojeni a nemáme v
>    úmyslu na této skutečnosti cokoli měnit.
> 
>     1.3) Na kterých Unixex lze spustit PostgreSQL?
> 
>    PostgreSQL běží na všech moderních unixových platformách. V instalačních
>    instrukcích naleznete aktuální seznam všech platforem na kterých byla
>    testováním ověřena funkcionalita PostgreSQL.
> 
>     1.4) Které ne-unixové platformy jsou podporované?
> 
>    Klient
> 
>    Knihovna libpq, psql a některé další moduly byly přeloženy pro MS
>    Windows. Klienta lze provozovat na MS Windows, ten prostřednictvím
>    TCP/IP protokolu komunikuje se serverem běžícím na některé z
>    podporovaných Unixových platforem. K překladu lze použít win32.mak a
>    Win32 knihovny libpq a psql. K databázi PostgerSQL lze přistupovat skrze
>    rozhraní ODBC.
> 
>    Server
> 
>    Server může být na WindowsNT a Win2k provozován pouze s knihovnou
>    Cygwin, Cygnus Unix/NT porting library. Více pgsql/doc/FAQ_MSWIN v
>    distribuci bebo MS Windows FAQ na adrese
>    http://www.PostgreSQL.org/docs/faqs/text/FAQ_MSWIN.
> 
>    Na nativním portu pro MS Win NT/2000/XP se pracuje. Další informace
>    o aktuálním stavu PostgreSQL pro Windows naleznet na adrese
>    http://techdocs.postgresql.org/guides/Windows a
>    http://momjian.postgresql.org/main/writings/pgsql/win32.html.
> 
>    Existující port pro Novell Netware 6 naleznete na
>    http://forge.novell.com.
> 
>     1.5) Kde mohu získat PostgreSQL?
> 
>    Primárním anonymním ftp serverem pro PostgreSQL je
>    ftp://ftp.PostgreSQL.org/pub . Seznam zrcadel naleznete na našich
>    webových stránkách.
> 
>     1.6) Kde mohu získat podporu?
> 
>    Hlavní mailová konference je pgsql-general@PostgreSQL.org. Slouží k
>    diskuzím ohledně PostgreSQL. Přihlásíte se zasláním mailu obsahující
>    následující řádky v těle dopisu (nikoliv v záhlaví - subjectu):
>     subscribe
>     end
> 
>    na adresu mailto:pgsql-general-request@PostgreSQL.org.
> 
>    Můžete si vyžádat denní přehled (diggest), který má zhruba 30K denně
>    zpráv.
> 
>    Konference psql-bugs je určena k zasílání zpráv o chybách. Pro
>    přihlášení pošlete mail se stejným obsahem jako v předchozím případě na
>    adresu mailto:pgsql-bugs-request@PostgreSQL.org.
> 
>    Do vývojářské konference se přihlásíte odesláním dopisu s již zmiňovaným
>    obsahem na mailto:pgsql-hackers-request@PostgreSQL.org.
> 
>    Seznam dalších konferencí naleznete na stránkách PostgreSQL
>    http://www.postgresql.org
> 
>     1.7) Jaká je poslední verze?
> 
>    Poslední verze PostgreSQL je 7.4.3. Plánujeme uvolnit významnou verzi
>    každých šest až osm měsíců.
> 
>     1.8) Jaká je dostupná dokumentace?
> 
>    Různé manuály, manuálové stránky a několik malých testovacích příkladů
>    jsou součásti distribuce. Podívejte se do adresáře /doc. Manuály jsou
>    přístupné online na http://www.PostgreSQL.org/docs.
> 
>    Na adresách http://www.PostgreSQL.org/docs/awbook.html a
>    http://www.commandprompt.com/ppbook/ naleznezte dvě online knihy o
>    PostgreSQL. Seznam dostupné literatury je na
>    http://techdocs.PostgreSQL.org/techdocs/bookreviews.php. Soubor
>    technických článků s tematikou PostgresQL najdete na
>    http://techdocs.PostgreSQL.org/.
> 
>    psql má užitečný metapříkaz \d sloužící k zobrazení informací o typech,
>    operátorech, funkcí, agregačních funkcí atd.
> 
>    Více dokumentace naleznete na našich webových stránkách.
> 
>     1.9) Kde najdu seznam známých chyb nebo nepodporovaných vlastností?
> 
>    PostgreSQL podporuje rozšířenou podmnožinu SQL-92. V našem TODO
>    najdete seznam známých chyb, chybějících vlastností a seznam vlastností,
>    které budou do systému implementovány v budoucnu (včetně priorit).
> 
>     1.10) Jak se mohu naučit SQL?
> 
>    V knize The PostgreSQL book na
>    http://www.PostgreSQL.org/docs/awbook.html je vysvětlen jazyk SQL (vyšla
>    česky). Další dostupnou knihou je http://www.commandprompt.com/ppbook.
>    Kvalitní návody naleznete na
>    http://www.intermedia.net/support/sql/sqltut.shtm, a na
>    http://sqlcourse.com.
> 
>    Další je Teach Yourself SQL in 21 days, Second Edition na
>    http://members.tripod.com/er4ebus/sql/index.htm.
> 
>    Mnoho uživatelů doporučuje The Practical SQL Handbook, Bowman, Judith
>    S., et al., Addison-Wesley. Jiní preferují The Complete Reference SQL,
>    Groff et al., McGraw-Hill.
> 
>     1.11) Nemá PostgreSQL problémy s rokem 2000?
> 
>    Nemá, můžeme pracovat s datumy po roce 2000 našeho letopočtu i před
>    rokem 2000 př.n.l.
> 
>     1.12) Jak se připojit k vývojářskému týmu?
> 
>    Nejdříve si stáhněte nejnovější zdroje a přečtěte si vývojářskou
>    dokumentaci na našem webu nebo v distribuci. Pak se přihlašte do
>    konferencí pgsql-hackers a pgsql-patches. Kvalitní záplaty posílejte do
>    pgsql-patches.
> 
>    Právo commit má v cvs archivu asi třinácti lidí. Každý z nich poslal
>    mnoho kvalitních záplat, takže tehdejší commiters měli jistotu, že budou
>    předkládat jenom kvalitní záplaty a mohli jim předělit větší práva.
> 
>     1.13) Kam podat report o chybě?
> 
>    Navštivte naši PostgreSQL BugTool stránku na
>    http://www.PostgreSQL.org/bugs/bugs.php, která obsahuje návod a směrnice
>    jak podat chybový report.
> 
>    Ověřte si na našem ftp serveru ftp://ftp.PostgreSQL.org/pub, zda-li máte
>    nejnovější verzi PostgreSQL a zda-li k ní neexistují nějaké záplaty.
> 
>     1.14) Jak je na tom PostgreSQL v porovnání s jinými databázemi?
> 
>    Existuje několik hledisek jak porovnávat software: vlastnosti, výkon,
>    spolehlivost, podpora a cena.
> 
>    Vlastnosti
> 	PostgreSQL má hodně společných vlastností s velkými komerčními 
> 	DBMS, např. transakce, vnořené dotazy, spouště, pohledy, kontrolu 
> 	referenční integrity a sofistikované zamykání. Podporuje některé 
> 	vlastnosti, které tyto systémy nemají, uživatelem definované typy, 
> 	dědičnost, pravidla, MVCC redukující zamykání.
> 
>    Výkon
> 	Výkonnostně je na tom PostgreSQL podobně jako další komerční ale 
> 	i open source databáze, v něčem je rychlejší, jindy pomalejší. 
> 	V porovnání s MySQL a podobnými databázovými systémy je PostgreSQL 
> 	rychlejší při víceuživatelském přístupu, složitějších dotazech 
> 	a zatížení read/write dotazy. MySQL je rychlejší v jednodušších 
> 	dotazech s malým počtem uživatelů. Navíc, MySQL nepodporuje mnohé 
> 	vlatnosti zmíněné v sekci vlastnosti. Zapracovali jsme na 
> 	spolehlivosti a podporovaných vlastnostech, a výkon zvyšujeme 
> 	v každé verzi. Zajímavou stránku porovnávající PostgreSQL a MySQL 
> 	naleznete na http://openacs.org/philosophy/why-not-mysql.html. 
> 	Za vývojem MySQL není Open Source komunita, ale komerční společnost,
> 	přestože svoje produkty distribuuje jako Open Source.
> 
>    Spolehlivost
> 	Jsme si vědomi, že databáze musí být spolehlivá, jinak je 
> 	nepoužitelná. Snažíme se zveřejňovat dobře otestovaný, stabilní 
> 	kód s minimem chyb. Každá verze je více než měsíc v beta testování, 
> 	a naše historie verzí ukazuje, že můžeme nabídnout stabilní, solidní 
> 	verze, které jsou připraveny pro reálné nasazení. V této oblasti 
> 	jsme srovnatelní s dalšími databázemi.
> 
>    Podpora
> 	Na naší mailové konferenci můžete kontaktovat velkou skupinu 
> 	vývojářů a uživatelů.problémů. Nemůžeme garantovat opravu, 
> 	nicméně komerční databáze také ne vždy nabídnou opravu. Podle 
> 	ohlasů je naše podpora hodnocena lépe než u jiných DBMS a to 
> 	díky přímému kontaktu s vývojáři, velkou komunitou uživatelů, 
> 	kvalitními manuály a přístupným zdrojovým kódem. Pro uživatele, 
> 	kteří vyžadují podporu ke konkrétním případům, existuje placená 
> 	podpora (FAQ sekce 1.6).
> 
>    Cena
> 	PosgreSQL lze volně používat pro nekomerční i komerční použití. 
> 	Můžete do svých produktů přidat náš kód bez omezení, respektive 
> 	v souladu s podmínkami naší licenční smlouvy (v duchu BSD licence).
> 
>     1.15) Jak lze finančně pomoci PostgreSQL?
> 
>    PosgreSQL má prvotřídní infrastrukturu od našeho začátku v roce 1996.
>    Vděčíme za to Marku Fournierovi, který založil a spravoval tuto
>    infrastrukturu několik let.
> 
>    Kvalitní infrastruktura je velice důležitá pro každý open source
>    projekt. Předchází nedorozuměním, která velice zdržují pokrok v
>    projektu.
> 
>    Tato infrastruktura není laciná. K jejímu zajištění je třeba stále
>    hradit určité měsíční a jednorázové částky. Pokud máte Vy nebo Vaše
>    společnost peníze, které nám můžete darovat, obraťe se na
>    http://store.pgsql.com/shopping/ a darujte je.
> 
>    Ačkoliv webová stránka zmiňuje PostgreSQL, Inc. vklady jsou určeny pouze
>    k podpoře projektu PostgreSQL a nepodporují žádnou existující
>    společnost. Pokud to vyžadujete, můžete poslat kontrolu na naši
>    kontaktní adresu.
>      _________________________________________________________________
> 
>    Pokud máte příklad úspěšného nasazení PostgreSQL, přihlaště se na náš
>    advocacy site na http://advocacy.postgresql.org.
> 
>                           User client dotazy
> 
>     2.1) Kde naleznu ODBC ovladače pro PostgreSQL?
> 
>    Pro PostgreSQL existují dva ODBC ovladače - PsqlODBC a OpenLink ODBC.
> 
>    PsqlODBC je ke stažení na
>    http://gborg.postgresql.org/project/psqlodbc/projdisplay.php.
> 
>    OpenLink můžete získat na http://www.openlinksw.com. Spolupracuje s
>    jejich klientským programovým vybavením a je dostupný pro všechny jimi
>    podporované platformy (Win, Mac, Unix, VMS).
> 
>    Tento ovladač je určen pro ty, kteří vyžadují podporu komerční kvality,
>    nicméně freeware verze je dostupná a funkční. Dotazy zasílejte na
>    postgres95@openlink.co.uk.
> 
>     2.2) Jaké nástroje lze použít pro PostgreSQL a web?
> 
>    Pěkný úvod do databázových technologií zabezpečujících chod webových
>    stránek najdete na http://www.webreview.com.
> 
>    Pro tvorbu webu existuje excelentní rozhraní PHP, které naleznete na
>    http://www.php.net.
> 
>    Pro složitější případy se často používá Perl a CGI.pm nebo mod_perl.
> 
>     2.3) Existuje grafické rozhraní pro PostgreSQL?
> 
>    Pro PostgreSQL existuje několik grafických rozhraní: PgAccess
>    (http://www.php.net), PgAdmin III (http://www.php.net), RHDB Admin
>    (http://sources.redhat.com/rhdb/) a Rekall (
>    http://www.thekompany.com/products/rekall/). Dále ještě PhpPgAdmin
>    (http://phppgadmin.sourceforge.net/) což je rozhraní PostgreSQL 
>    založené na web technologii.
> 
>    Úplnější seznam najdete na
>    http://techdocs.postgresql.org/guides/GUITools.
> 
>     2.4) Které programovací jazyky mají podporu pro PostgreSQL?
> 
>    Většina programovacích jazyků obsahuje rozhraní pro PostgreSQL.
>    Podívejte se do rozšiřujících modulů Vašeho programovacího jazyka.
> 
>    Distribuce PostgreSQL obsahuje tato rozhraní:
>     * C (libpq)
>     * Embbedded C (ecpg)
>     * Java (jdbc)
>     * Python (PyGreSQL)
>     * TCL (libpgtcl)
> 
>   Další rozhraní jsou dostupná na http://gborg.postgresql.org v sekci
>   Drivers/Interfaces.
>      _________________________________________________________________
> 
>                         Administrativní dotazy
> 
>     3.1) Jak nainstalovat PostgreSQL jinam než do /usr/local/pgsql?
> 
>    Použijte volbu --prefix při spuštění configure
> 
>     3.2) Při startu postmaster, dostanu chybové hlášení Bad System Call 
>     nebo core dump. Proč?
> 
>    Důvody mohou být různé, ale nejprve zkontrolujte, zda Váš systém
>    podporuje System V extensions. PostgreSQL vyžaduje v jádře podporu
>    sdílené paměti a semaforů.
> 
>     3.3) Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě IpcMemoryCreate. Proč?
> 
>    Buďto nemáte správně nakonfigurovanou sdílenou paměť v jádře nebo musite
>    zvětšit její velikost. Potřebná velikost je závislá na architektuře a na
>    tom, kolik paměťových bufferů a backendů máte povoleno pro postmastera.
>    Pro většinu systémů s předdefinovaným počtem backendů a paměťových
>    bufferů je minimum zhruba 1MB. V PostgreSQL Administrator's Guide
>    naleznete podrobnější informace o sdílené paměti a semaforech.
> 
>     3.4) Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě IpcSemaphoreCreate. 
>     Proč?
> 
>    Pokud dostane chybovou zprávu IpcSemaphoreCreate: semget failed (No
>    space left on device), pak vaše jádro nemá dost volných semaforů.
>    PostgreSQL vyžaduje jeden semafor pro každý backend v pozadí. Dočasným
>    řešením je start postmastera s limitem backendů. Použijte přepínač -N s
>    hodnotou menší než 32. Úplným řešením je zvýšení hodnot SEMMNS a SEMMNI
>    jadra.
> 
>    Nefunkční semafory mohou způsobit pád během intenzivních databázových
>    operací.
> 
>    Pokud se tato chyba vyskytuje ještě někde jinde, možná nemáte vůbec
>    nakonfigurovány semafory ve vašem jádře. V PostgreSQL Administrator's
>    Guide najdete podrobnější popis požadavků na sdílenou pamět a semafory.
> 
>     3.5) Jak povolit nebo zakázat přístup z jiných stanic?
> 
>    Při výchozím nastavení PostgreSQL odepře přístup z jiných stanic než
>    lokální s použitím UDP. Přístup z jiných strojů není možný dokud
>    jej nepovolíte nastavením tcpip_socket v postgresql.conf a určením
>    způsobu autentifikace v $PGDATA/pg_hba.conf. 
> 
>     3.6) Jak ladit databázový stroj na lepší výkon?
> 
>    Určitě pomohou indexy. Příkaz EXPLAIN ANALYZE Vám umožní sledovat
>    jak PostgreSQL interpretuje Váš dotaz a které indexy používá.
> 
>    Při větší dávce INSERTů uvažujte o náhradě příkazem COPY. Ten je mnohem
>    rychlejší nežli samotný INSERT. Každý příkaz mimo blok BEGIN WORK/COMMIT
>    se provádí ve vlastní transakci. Zvažte, zda-li by se nedalo několik
>    příkazů spojit do jedné transakce. Tím se sníží režie na transakce. Před
>    provedením rozsáhlých změn zrušte indexy, které po dokončení změn opět
>    vytvořte.
> 
>    Máte několik dalších možností, jak zlepšit výkon. Můžete zakázat fsyn()
>    při startu postmastera přepínači -o -F. Tyto přepínače zabrání fsync(),
>    tj. zápisu na disk po každé transakci.
> 
>    Můžete zvýšit velikost paměťových bufferů použitých backendy tj.
>    parametr -B postmasteru. Pokud ale tato hodnota bude příliš velká, tak
>    možná nespustíte postmastera jelikož dosáhnete limitu sdílené paměti.
>    Každý buffer má 8K a implicitně je 64 bufferů.
> 
>    Dále můžete použít přepínač -S k zvýšení limitu paměti pro backendy na
>    dočasné třídění. Hodnota je míněna v kilobytech a výchozí nastavení je
>    512, tj. 512K.
> 
>    Můžete použít příkaz CLUSTER, který uspořádá fyzicky data v tabulkách
>    podle indexu. Více na manuálových stránkách příkazu CLUSTER.
> 
>     3.7) Jaké jsou možnosti ladění?
> 
>    Máte několik možností jak se dostat k užitečným stavovým informacím.
> 
>    Zaprvé, při překladu použijte přepínač --enable-cassert, tím se zapne
>    monitorování a následné zastavení aplikace, když se proces v backendu
>    dostane do neočekávaného stavu.
> 
>    Jak postmaster tak postgres má několik přepínačů umožňujících ladění.
>    Postmaster nastartujte tak, abyste si byli jisti, že je standartní
>    výstup a standartní chybový výstup přesměrován do souboru logu,
>    například:
>     cd /usr/local/pgsql
>     ./bin/postmaster > server.log 2>&1 &
> 
>    Tím se vytvoří log v adresáři PostgreSQL, Tento soubor obsahuje užitečné
>    informace o problémech a chybách vyskytlých se na serveru. Postmaster má
>    přepínač -d určující, jak podrobné mají být reportované informace, tj.
>    debug level. Pozor, při velké hodnotě debug levelu rychle roste velikost
>    souboru logu.
> 
>    Pokud neběží postmaster, můžete spustit backend PostgreSQL z příkazové
>    řádky a napsat svůj SQL dotaz přímo v backendu (doporučeno pouze pro
>    ladění). Dotaz je v tomto případě ukončen novou řádkou, nikoliv
>    středníkem. Pokud máte aplikaci přeloženou s ladícími symboly, můžete
>    použít debbuger k monitorování procesu. Pokud není backend spuštěn
>    postmasterem, pak neběží ve svém obvyklém prostředí a tudíž některé
>    problémy dané interakcí mezi backendy nemohou být nasimulovány.
> 
>    Pokud běží postmaster, spusťe psql v jednom okně a pak si zjistěte PID
>    procesu postgres použitého psql. V debuggeru sepřipojte k postgresql
>    PID. Pak nastavte breakpointy v debuggeru a zadejte dotaz v psql. Pokud
>    ladíte startup postgresu, pak nastavte PGOPTIONS="-W n" a spusťe psql.
>    Tento přepínač způsobí pauzu n sekund, takže budete mít čas se připojit
>    k procesu, a nastavit breakpointy a pokračovat v startup posloupnosti.
> 
>    Pro ladění a měření výkonu mohou být užitečné přepínače -s, -A a -t
>    programu postgres (backend).
> 
>    Můžete provést překlad s profilací, tak abyste viděli kolik času
>    zabírají jednotlivé funkce. Soubory s profily backendů jsou uloženy v
>    adresáři pgsql/data/base/dbname. Profil klienta pak v jeho aktuálním
>    adresáři. Korektní profilace v prostředí Linux požaduje konfiguraci
>    systému s parametrem -DLINUX_PROFILE.
> 
>     3.8) Proč dostanu "Sorry, too many clients", když se zkouším připojit?
> 
>    Zvyšte limit postmastera na maximální počet současně spuštěných
>    backendů.
> 
>    Výchozí hodnota je 32 backendů. Tuto hodnotu zvýšíte zastavením a
>    opětovným spuštěním postmastera s parametrem -N nebo úpravou
>    postgresql.conf.
> 
>    Při zvýšení hodnoty -N nad 32 musíte zvýšit hodnotu -B nad výchozí 64,
>    -B musí být minimálně dvakrát větší, nebo ještě lépe více. Pravděpodobně
>    zjistíte, že pro velký počet procesů backendu je nutné zvýšit některé
>    parametry jádra. Jsou to především maximální velikost sdílené paměti
>    SHMMAX, maximální počet semafórů SEMMNS a SEMMNI, maximální počet
>    procesů NPROC, maximální počet procesů uživatele MAXUPRC a maximální
>    počet otevřených souborů NFILE a NINODE. Důvod pro omezení maximálního
>    počtu backendů je fakt, že by mohlo dojít k vyčerpání zdrojů Vašeho
>    systému.
> 
>     3.9) K čemu slouží adresář pgsql_tmp?
> 
>    Tento adresář obsahuje dočasné soubory vytvořené exekutorem dotazů.
>    Například, když je nutné třídění k zajištění ORDER BY a třídění má větší
>    nároky na prostor než povoluje parametr -S backendu, pak je vytvořen
>    dočasný soubor k uložení extra údajů.
> 
>    Dočasné soubory jsou obvykle mazány automaticky, ale může se stát, že
>    během třídění server spadne. Zastavení a další start postmastera zajistí
>    odstranění souborů s těchto adresářů.
> 
>     3.10) Proč je požadováno dump a obnovení (load) databáze během 
>     upgrade mezi velkými verzemi PostgreSQL?
> 
>    PostgreSQL se minimálně mění během malých verzí, takže např. při upgrade
>    z 7.2 na 7.2.1 není nutné dump a load databáze. Ale výynamné verze často
>    mění interní formát systémových tabulek a datových souborů. Tyto změny
>    jsou natolik rozsáhlé, že nelze zajistit zpětnou kompatibilitu pro
>    datové soubory. Dump uloží data v obecném formátu, takže mohou být
>    načtena a používána v novém interním formátu.
>    _________________________________________________________________
> 
>                           Provozní dotazy
> 
>     4.1) Čím se liší binární a normální kurzor?
> 
>    Popis najdete v manuálové stránce DECLARE
> 
>     4.2) Jak získat pouze první řádek dotazu? Náhodný řádek?
> 
>    Podívejte se do man. stránky příkazu FETCH, nebo použijte SELECT ...
>    LIMIT ...
> 
>    I když potřebujete získat pouze prvních několik řádků, je třeba
>    zpracovat všechna data, např. pokud dotaz má ORDER BY. Pokud však
>    existuje index, který odpovídá ORDER BY, PostgreSQL může získat
>    pouze prvních n řádků a ukončit zpracování dotazu.
> 
>    K získání náhodného řádku použijte:
>     SELECT col 
>     FROM tab
>     ORDER BY random() 
>     LIMIT 1;
> 
>     4.3) Jak získám seznam tabulek nebo jinak jak jej získá psql?
> 
>    Příkaz \dt v psql zobrazí seznam tabulek. Úplný seznam příkazů psql
>    dostanete příkazem \?. Také se můžete podívat do zdrojových kódů psql 
>    do souboru pgsql/src/bin/psql/describe.c. Ten obsahuje SQL příkazy, 
>    které se používají v psql metapříkazech. Dále můžete spustit psql 
>    s přepínačem -E, který způsobí zobrazení každého dotazu, které 
>    zpracování metapříkazu vyvolá. PostgreSQL nabízí SQLi INFORMATION 
>    SCHEMA s tabulkami obsahující informace o databázi.
> 
>     4.4) Jak odstraním sloupec tabulky, jak změním jeho typ?
> 
>    Počínaje verzí 7.3 můžete použít příkaz ALTER TABLE DROP COLUMN. Ve
>    starších verzích můžete použít následující postup:
> 
>     BEGIN;
>     LOCK TABLE old_table;
>     SELECT ... -- mimo sloupec, který chceme odstranit
>     INTO TABLE new_table;
>     DROP TABLE old_table;
>     ALTER TABLE new_table RENAME TO old_table;
>     COMMIT;
> 
>    Pro změnu typu sloupce je třeba provést:
> 
>     BEGIN;
>     ALTER TABLE tab ADD COLUMN new_col new_data_type;
>     UPDATE tab SET new_col = CAST(old_col AS new_data_type;
>     ALTER TABLE tab DROP COLUMN old_col;
>     COMMIT;
> 
>    Poté proveďte VACUUM FULL tab - uvolníte tím diskový prostor zabraný
>    nyní již neplatnými řádky.
> 
>     4.5) Jaká je maximální velikost řádku, tabulky a databáze?
> 
>    PostgreSQL má tato omezení:
>     Maximální velikost databáze:           neomezena (existují 32TB db)
>     Maximálné velikost tabulky:            32 TB
>     Maximální velikost řádky:              1.6 TB
>     Maximální velikost položky             1 GB
>     Maximální počet řádků v tabulce:       neomezeno
>     Maximální počet sloupců v tabulce:     250-1600 podle typů
>     Maximální počet indexů na tabulce:     neomezeno
> 
>    Ve skutečnosti nic není neomezeno, limitem bývá vždy dostupná disková
>    paměť nebo velikost operační paměti. Pokud máte některou z těchto hodnot
>    neobvykle velkou, může dojít ke snížení výkonu.
> 
>    Maximální velikost tabulky je 32 TB a nevyžaduje podporu velkých souborů
>    operačním systémem. Velké tabulky se ukládají do několika 1 GB souborů
>    takže limity souborového systému nejsou podstatné.
> 
>    Maximální velikost tabulky a maximální počet sloupců můžeme
>    zečtyřnásobit nastavením velikosti bloku na 32K.
> 
>     4.6) Kolik diskového prostoru je potřeba k uložení dat z 
>     normálního textového souboru?
> 
>    PostgreSQL vyžaduje až pětinásobek diskového prostoru k uložení dat z
>    textového souboru.
> 
>    Například, uvažujme soubor se 100 tisíci řádky obsahující na každé řádce
>    celé číslo a textový popis. Text je v průměru dvacet bytů dlouhý.
>    Textový soubor bude 2.8 MB dlouhý. Velikost databáze obsahující
>    odpovídající data bude zhruba 6.4 MB.
> 
>     36 bytů: hlavička řádku (přibližně)
>     24 bytů: jedna celočíselná položka a jedna textová
>    + 4 byty: ukazatel na stránku k ntici
>    ------------------------------------------------------
>     64 bytů na řádek
> 
>    Velikost datové stránky PostgreSQL je 8KB
> 
>     8192 bytů na stránce
>     ---------------------- = 128 řádek na stránku
>       64 bytů za řádek
> 
>     100000 řádek
>     -------------------- = 782 stránek (zaokrouhleno nahoru)
>        128 řádek na stránce
> 
>     782 * 8192 = 6, 406, 144 bytů (6.4 MB)
> 
>    Indexy nemají tak velkou režii, ale mohou být také velké, protože
>    obsahují indexovaná data.
> 
>    Hodnoty NULL jsou uloženy v bitmapách, takže spotřebují jen velmi málo
>    diskového prostoru.
> 
>     4.7) Jak získám seznam vytvořených tabulek, indexů, databází?
> 
>    psql má sadu metapříkazů k zobrazení těchto informací. Jejich seznam
>    získáte příkazem \?. Dále se můžete podívat na obsah systémových tabulek
>    začínajících pg_. Spuštění psql s parametrem -l provede výpis názvů
>    všech databází.
> 
>    Soubor pgsql/src/tutorial/syscat.source obsahuje SELECTy přistupující k
>    systémovým tabulkámm.
> 
>     4.8) Můj dotaz je pomalý a nepoužívá vytvořené indexy. Proč?
> 
>    Každý dotaz nemusí nutně použít existující indexy. Index se použije
>    tehdy, když je tabulka větší než určitá minimální velikost, a dotaz
>    vybírá pouze procentuálně malou část řádků tabulky. To proto, že náhodný
>    přístup k disku daný čtením indexu může být pomalejší než lineární čtení
>    tabulky nebo sekvenční čtení,
> 
>    PostgreSQL rozhoduje o použití indexů na základě statistiky přístupů k
>    tabulce. Tyto statistiky se shromažďují příkazy VACUUM ANALYZE nebo
>    ANALYZE. Díky statistikám má optimizer informaci o počtu řádek v tabulce
>    a může lépe rozhodnout o použití indexů. Statistiky se uplatní při
>    určení optimálního pořadí a metody spojení tabulek. Statistiky by se
>    měli aktualizovat opakovaně, tak jak se mění obsah tabulek.
> 
>    Indexy nejsou obyčejně použity pro setřídění nebo spojení tabulek.
>    Sekvenční zpracování následované explicitním tříděním je obyčejně
>    rychlejší než indexní čtení na velké tabulce.
> 
>    Jinak je tomu v případě použití LIMIT a ORDER BY, při kterém se většinou
>    index použije, výsledkem je pouze malá část tabulky. Funkce MAX() a
>    MIN() nepoužívají indexy, ale je možné tutéž hodnotu získat
>     SELECT col 
>     FROM tab
>     ORDER BY col [ DESC ] 
>     LIMIT 1;
> 
>    Pokud si myslíte, že optimizer mylně zvolil sekvenční prohledávání
>    tabulky, použijte příkaz SET enable_seqscan TO 'off' a zkuste zda je
>    indexní prohledávání rychlejší.
> 
>    Při vyhledávání na základě vzoru jako je např. operátor LIKE nebo ~ se
>    indexy použíjí pouze za určitých skutečností:
>     * začátek hledaného vzoru musí být ukotven k začátku, tj.
>         + vzor LIKE nesmí začínat %
>         + ~ regulární výraz musí začínat ^
>     * vzor nesmí začínat intervalem, např. [a-e]
>     * vyhledávaní, které není Case sensitiv jako je ILIKE nebo ~* 
>       nepoužívá indexy. Můžete ale použít funkcionální indexy, které jsou 
>       posány v sekci 4.12
>     * při inicializaci databáze (initdb) musí být použito C locale
>       (pozn. překladatele - tudíž v našich podmínkách nepoužitelné,
>       nepracovalo by české třídění).
> 
>     4.9) Jak zjistím, jak optimizer dotazu vyhodnocuje můj dotaz?
> 
>    Podívejte se do manuálové stránky příkazu EXPLAIN.
> 
>     4.10) Co to je R-tree index?
> 
>    R-tree index se používá pro indexování prostorových dat. Hash index
>    nemůže obsloužit prohledávání oblastí. B-tree index může řídit vyhledání
>    oblastí v jedné dimenzi. R-tree index může podporovat hledání v
>    multidimenzionálních datech. Použijeme-li například R-tree index na
>    atributy typu point, pak systém může efektivně odpovědět na dotaz -
>    vyber všechny body uvnitř obdélníků.
>    
>    Původní návrh R-tree je Guttman, A. "R-trees: A Dynamic Index Structure
>    for Spatial Searching." Proceedings of the 1984 ACM SIGMOD Int'l Conf on
>    Mgmt of Data, 45-57
> 
>    Tyto materiály naleznete v Stonebraker's "Readings in Database Systems".
> 
>    Vestavěné R-tree může sloužit k indexaci polygonů a oblastí. Teoreticky
>    můžeme R-tree použít i pro více dimenzí (jiné než 3D). Ve skutečnosti
>    ale takové rozšíření R-tree vyžaduje trochu práce a ve součastnosti
>    chybí dokumentace jak na to.
> 
>     4.11) Co je Genetic Query Optimizer?
> 
>    GEQO modul urychluje optimalizaci dotazů při spojování množství tabulek
>    metodou Genetických algoritmů (GA). To umožňuje získat velkého množství
>    variant spojení při neúplném prohledáváním.
> 
>     4.12) Jak provést vyhledávání regulárního výrazu case sensitiv,
>     insensitiv? Jak použít index pro case insensitive vyhledávání?
> 
>    Operátor ~ slouží k porování s regulárním výrazem, jeho modifikace *~
>    představuje case insensitive vyhledávání. Jedná se o obdobu LIKE a
>    ILIKE.
> 
>    Pro vyhledávání bez ohledu na velká malá písmena použijeme
>     SELECT * 
>     FROM tab
>     WHERE lower(col) = 'abc';
> 
>    V tomto případě se nepoužije standardní index. Nicméně, použije se
>    funkcionální index, pokud jej vytvoříte
>     CREATE INDEX tabindex ON tab (lower(col));
43,44c803
< 3.10 Proč je požadováno dump a obnovení (load) databáze během upgrade
< mezi velkými verzemi PostgreSQL?
---
>     4.13) Jak v dotazu detekovat, že položka je NULL?
46,56c805
< Provozní dotazy
< ===============
< 4.1 Čím se liší binární a normální kurzor?
< 4.2 Jak získat pouze první řádek dotazu? Náhodný řádek?
< 4.3 Jak získám seznam tabulek nebo jinak jak jej získá psql?
< 4.4 Jak odstraním sloupec tabulky, jak změním jeho typ?
< 4.5 Jaká je maximální velikost řádku, tabulky a databáze?
< 4.6 Kolik diskového prostoru je potřeba k uložení dat z normálního
< textového souboru? 4.7 Jak získám seznam vytvořených tabulek, indexů,
< databází? 4.8 Můj dotaz je pomalý a nepoužívá vytvořené indexy. Proč?
< 4.9 Jak zjistím, jak optimizer dotazu vyhodnocuje můj dotaz?
---
>    Určíte pomocí IS NULL nebo IS NOT NULL
58,851c807
< 4.10 Co to je R-tree index?
< 4.11 Co je Genetic Query Optimizer?
< 4.12 Jak provést vyhledávání regulárního výrazu case sensitiv,
< insensitiv? Jak použít index pro case insensitive vyhledávání? 4.13 Jak
< v dotazu detekovat, že položka je NULL? 4.14 Jaké jsou rozdíly mezi
< různými znakovými typy? 4.15.1 Jak vytvořit serial/auto-increment pole?
< 4.15.2 Jak získat hodnotu SERIAL po vložení řádku?
< 
< 4.15.3 Nepovede currval() a nextval() k rozhození podmínek při souběhu s
< jinými uživateli? 4.15.4 Proč není vygenerované číslo použito při
< přerušení transakce? Proč vznikají díry v číslování vlastní
< sekvencí/SERIAL sloupce? 4.16 Co to je OID? Co je to TID?
< 
< 4.17 Jaký je význam některých výrazů použitých v PostgreSQL?
< 4.18 Proč jsem získal chybové hlášení "ERROR: Memory exhausted in
< AllocSetAlloc()"? 4.19 Jak se dozvím, kterou verzi PostgreSQL používám?
< 4.20 Proč operace s velkými objekty končí "invalid large obj
< descriptor"? 4.21 Jak vytvořit sloupec obsahující implicitně aktuální
< datum? 4.22 Proč jsou moje vnořené dotazy používající IN tak pomalé?
< 4.23 Jak provést vnější spojení (outer join)?
< 
< 4.24 Jak provést dotaz napříč několika databázemi?
< 4.25 Může funkce vrátit více řádků nebo sloupců?
< 4.26 Proč nelze spolehlivě vytvářet a rušit dočasné tabulky v PL/pgSQL
< funkcích? 4.27 Jaké jsou možnosti replikace databází?
< 
< 4.28 Jaké jsou možnosti šifrování databází?
< 
< Rozšiřování PostgreSQL
< ======================
< 5.1 Napsal jsem UDF funkci, PostgreSQL však končí dump core?
< 5.2 Jak mohu přispět nějakými šikovnými datovými typy a funkcemi do
< PostgreSQL? 5.3 Jak napsat funkci v C vracející ntici?
< 
< 5.4 Modifikoval jsem zdrojové soubory. Tato změna nebyla při rekompilaci
< vzata v potaz. Proč?
< ------------------------------------------------------------------------
< 
< Obecné otázky
< =============
< 
< 1.1 Co je PostgreSQL? Jak se vyslovuje?
< ---------------------------------------
< 
< PostgreSQL se vyslovuje Post-Gres-Q-L.
< 
< PostgreSQL vychází z databáze POSTGRES - výzkumného prototypu DBMS nové
< generace. Z postgresu byl převzat silný datový model a bohatý soubor
< datových typů a jeho dotazovací jazyk PostQuel byl nahrazen rozšířenou
< podmnožinou jazyka SQL. PostgreSQL lze používat bez omezení a jeho
< zdrojové kódy jsou volně k dispozici.
< 
< PostgreSQL vyvýjí tým vývojářů přihlášených do vývojářské konference
< PostgreSQL. Současným koordinátorem je Marc G. Fournier. (Odpověď 1.6. -
< jak se zapojit). Tento tým je zodpovědný za veškerý vývoj PostgreSQL.
< 
< Autory první verze PostgreSQL 1.01 byli Andrew Yu and Jolly Chen. Do
< portace, testování, ladění a rozšiřování kódu se zapojilo mnoho dalších
< vývojářů . Původni kód Postgresu, ze kterého PostgreSQL vychází, je
< výsledkem úsilí mnoha studentů a programátorů pracujících pod vedením
< prof. Michaela Stonebrakera na University of California v Berkley.
< 
< Původní název software z Berkley byl Postgres. Po přidání jazyka SQL se
< název změnil na Postgres95. Koncem roku 1996 byl RDBMS přejmenován na
< PostgreSQL.
< 
< 1.2 Jaká je licence na PostgreSQL?
< ----------------------------------
< 
< PostgreSQL je předmětem následujících autorských práv:
< 
< Dílčí copyright (c) 1996-2002, PostgreSQL Global Development Group
< 
< Dílčí copyright (c) 1994-6, Regents of the University of California
< 
< Uděluje se oprávnění k užití, rozmnožování, provádění úprav a
< rozšiřování tohoto softwaru a dokumentace k němu, pro jakékoli účely,
< bez licenčního poplatku a bez písemné licenční smlouvy, za podmínky, že
< na všech jeho kopiích je uvedeno oznámení o výše uvedených právech,
< jakož i obsah tohoto a dvou následujících odstavců.
< 
< THE UNIVERSITY OF CALIFORNIA ("KALIFORNSKÁ UNIVERZITA") NENÍ V ŽÁDNÉM
< PŘÍPADĚ ODPOVĚDNA ŽÁDNÉ TŘETÍ OSOBĚ ZA PŘÍMOU, NEPŘÍMOU, ZVLÁŠTNÍ,
< NAHODILOU NEBO VýSLEDNOU ŠKODU, VČETNĚ UŠLÉHO ZISKU, ZPůSOBENOU UŽITÍM
< TOHOTO SOFTWARU A DOKUMENTACE K NĚMU, A TO I V PŘÍPADĚ, ŽE THE
< UNIVERSITY OF CALIFORNIA BYLA INFORMOVÁNA O MOŽNOSTI VZNIKU TAKOVÉ
< ŠKODY.
< 
< THE UNIVERSITY OF CALIFORNIA ZEJMÉNA NEPOSKYTUJE JAKÉKOLI ZÁRUKY, A TO
< NEJEN ZÁRUKY OBCHODOVATELNOSTI A VHODNOSTI TOHOTO VýROBKU KE SPECIFICKýM
< ÚČELůM. NÍŽE UVEDENý SOFTWARE JE POSKYTNUT "JAK STOJÍ A LEŽÍ" A THE
< UNIVERSITY OF CALIFORNIA NENÍ POVINNA ZAJISTIT JEHO ÚDRŽBU, PODPORU,
< AKTUALIZACI, VYLEPŠENÍ NEBO MODIFIKACI.
< 
< Výše uvedené je BSD licence, běžná licence otevřeného zdroje. Není zde
< žádné omezení ohledně užití kódu zdroje. Jsme s tím spokojeni a nemáme v
< úmyslu na této skutečnosti cokoli měnit.
< 
< 1.3 Na kterých Unixex lze spustit PostgreSQL?
< ---------------------------------------------
< 
< PostgreSQL běží na všech moderních unixových platformách. V instalačních
< instrukcích naleznete aktuální seznam všech platforem na kterých byla
< testováním ověřena funkcionalita PostgreSQL.
< 
< 1.4 Které ne-unixové platformy jsou podporované?
< ------------------------------------------------
< 
< Klient
< ------
< 
< Knihovna libpq, psql a některé další moduly byly přeloženy pro MS
< Windows. Klienta lze provozovat na MS Windows, ten prostřednictvím
< TCP/IP protokolu komunikuje se serverem běžícím na některé z
< podporovaných Unixových platforem. K překladu lze použít win32.mak a
< Win32 knihovny libpq a psql. K databázi PostgerSQL lze přistupovat skrze
< rozhraní ODBC.
< 
< Server
< ------
< 
< Server může být na WindowsNT a Win2k provozován pouze s knihovnou
< Cygwin, Cygnus Unix/NT porting library. Na nativním portu pro MS Win
< NT/2000/XP se pracuje. Existující port pro Novell Netware 6 naleznete na
< http://forge.novell.com.
< 
< 1.5 Kde mohu získat PostgreSQL?
< -------------------------------
< 
< Primárním anonymním ftp serverem pro PostgreSQL je
< ftp://ftp.PostgreSQL.org/pub . Seznam zrcadel naleznete na našich
< webových stránkách.
< 
< 1.6 Kde mohu získat podporu?
< ----------------------------
< 
< Hlavním mailová konference je pgsql-general@PostgreSQL.org. Slouží k
< diskuzím ohledně PostgreSQL. Přihlásíte se zasláním mailu obsahující
< následující řádky v těle dopisu (nikoliv v záhlaví - subjectu)
< 
< subscribe
< end
< 
< na adresu mailto:pgsql-general-request@PostgreSQL.org.
< 
< Můžete si vyžádat denní přehled (diggest), který má zhruba 30K denně
< zpráv.
< 
< Konference psql-bugs je určena k zasílání zpráv o chybách. Pro
< přihlášení pošlete mail se stejným obsahem jako v předchozím případě na
< adresu mailto:pgsql-bugs-request@PostgreSQL.org.
< 
< Do vývojářské konference se přihlásíte odesláním dopisu s již zmiňovaným
< obsahem na mailto:pgsql-hackers-request@PostgreSQL.org.
< 
< Seznam dalších konferencí naleznete na stránkách PostgreSQL
< http://www.postgresql.org
< 
< 1.7 Kde je poslední verze?
< --------------------------
< 
< Poslední verzí je PostgreSQL 7.4.. Plánujeme uvolnit velkou verzi
< každých šest až osm měsíců.
< 
< 1.8 Jaká je dostupná dokumentace?
< ---------------------------------
< 
< Různé manuály, manuálové stránky a několik malých testovacích příkladů
< jsou součásti distribuce. Podívejte se do adresáře /doc. Manuály jsou
< přístupné online na http://www.PostgreSQL.org/docs.
< 
< Na adresách http://www.PostgreSQL.org/docs/awbook.html a
< http://www.commandprompt.com/ppbook/ naleznezte dvě online knihy o
< PostgreSQL. Seznam dostupné literatury je na
< http://techdocs.PostgreSQL.org/techdocs/bookreviews.php. Soubor
< technických článků s tematikou PostgresQL najdete na
< http://techdocs.PostgreSQL.org/.
< 
< psql má užitečný metapříkaz \d sloužící k zobrazení informací o typech,
< operátorech, funkcí, agregačních funkcí atd.
< 
< Více dokumentace naleznete na našich webových stránkách.
< 
< 1.9 Kde najdu seznam známých chyb nebo nepodporovaných vlastností?
< ------------------------------------------------------------------
< 
< PostgreSQL podporuje rozšířenou podmnožinu SQL-92. V našem TODO [1]
< najdete seznam známých chyb, chybějících vlastností a seznam vlastností,
< které budou do systému implementovány v budoucnu (včetně priorit).
< 
< 1.10 Jak se mohu naučit SQL?
< ----------------------------
< 
< V knize The PostgreSQL book na
< http://www.PostgreSQL.org/docs/awbook.html je vysvětlen jazyk SQL (vyšla
< česky). Další dostupnou knihou je http://www.commandprompt.com/ppbook.
< Kvalitní návody naleznete na
< http://www.intermedia.net/support/sql/sqltut.shtm, na
< http://www.intermedia.net/support/sql/sqltut.shtm [2] , a na
< http://sqlcourse.com.
< 
< Další je Teach Yourself SQL in 21 days, Second Edition na
< http://members.tripod.com/er4ebus/sql/index.htm.
< 
< Mnoho uživatelů doporučuje The Practical SQL Handbook, Bowman, Judith
< S., et al., Addison-Wesley. Jiní preferují The Complete Reference SQL,
< Groff et al., McGraw-Hill.
< 
< 1.11 Nemá PostgreSQL problémy s rokem 2000?
< -------------------------------------------
< 
< Nemá, můžeme pracovat s datumy po roce 2000 našeho letopočtu i před
< rokem 2000 př.n.l.
< 
< 1.12 Jak se připojit k vývojářskému týmu?
< -----------------------------------------
< 
< Nejdříve si stáhněte nejnovější zdroje a přečtěte si vývojářskou
< dokumentaci na našem webu nebo v distribuci. Pak se přihlašte do
< konferencí pgsql-hackers a pgsql-patches. Kvalitní záplaty posílejte do
< pgsql-patches.
< 
< Právo commit má v cvs archivu asi třinácti lidí. Každý z nich poslal
< mnoho kvalitních záplat, takže tehdejší commiters měli jistotu, že budou
< předkládat jenom kvalitní záplaty a mohli jim předělit větší práva.
< 
< 1.13 Kam podat report o chybě?
< ------------------------------
< 
< Navštivte naši PostgreSQL BugTool stránku na
< http://www.PostgreSQL.org/bugs/bugs.php, která obsahuje návod a směrnice
< jak podat chybový report.
< 
< Ověřte si na našem ftp serveru ftp://ftp.PostgreSQL.org/pub, zda-li máte
< nejnovější verzi PostgreSQL a zda-li k ní neexistují nějaké záplaty.
< 
< 1.14 Jak je na tom PostgreSQL v porovnání s jinými databázemi?
< --------------------------------------------------------------
< 
< Existuje několik hledisek jak porovnávat software: vlastnosti, výkon,
< spolehlivost, podpora a cena.
< 
< Vlastnosti
< ----------
< 
< PostgreSQL má hodně společných vlastností s velkými komerčními DBMS,
< např. transakce, vnořené dotazy, spouště, pohledy, kontrolu referenční
< integrity a sofistikované zamykání. Podporuje některé vlastnosti, které
< tyto systémy nemají, uživatelem definované typy, dědičnost, pravidla,
< MVCC redukující zamykání.
< 
< Výkon
< -----
< 
< Výkonnostně je na tom PostgreSQL podobně jako další komerční ale i open
< source databáze, v něčem je rychlejší, jindy pomalejší. V porovnání s
< MySQL a podobnými databázovými systémy je PostgreSQL rychlejší při
< víceuživatelském přístupu, složitějších dotazech a zatížení read/write
< dotazy. MySQL je rychlejší v jednodušších dotazech s malým počtem
< uživatelů. Navíc, MySQL nepodporuje mnohé vlatnosti zmíněné v sekci
< vlastnosti. Zapracovali jsme na spolehlivosti a podporovaných
< vlastnostech, a výkon zvyšujeme v každé verzi. Zajímavou stránku
< porovnávající PostgreSQL a MySQL naleznete na
< http://openacs.org/philosophy/why-not-mysql.html. Za vývojem MySQL není
< Open Source komunita, ale komerční společnost, přestože svoje produkty
< distribuuje jako Open Source.
< 
< Spolehlivost
< ------------
< 
< Jsme si vědomi, že databáze musí být spolehlivá, jinak je nepoužitelná.
< Snažíme se zveřejňovat dobře otestovaný, stabilní kód s minimem chyb.
< Každá verze je více než měsíc v beta testování, a naše historie verzí
< ukazuje, že můžeme nabídnout stabilní, solidní verze, které jsou
< připraveny pro reálné nasazení. V této oblasti jsme srovnatelní s
< dalšími databázemi.
< 
< Podpora
< -------
< 
< Na naší mailové konferenci můžete kontaktovat velkou skupinu vývojářů a
< uživatelů.problémů. Nemůžeme garantovat opravu, nicméně komerční
< databáze také ne vždy nabídnou opravu. Podle ohlasů je naše podpora
< hodnocena lépe než u jiných DBMS a to díky přímému kontaktu s vývojáři,
< velkou komunitou uživatelů, kvalitními manuály a přístupným zdrojovým
< kódem. Pro uživatele, kteří vyžadují podporu ke konkrétním případům,
< existuje placená podpora (FAQ sekce 1.6).
< 
< Cena
< ----
< 
< PosgreSQL lze volně používat pro nekomerční i komerční použití. Můžete
< do svých produktů přidat náš kód bez omezení, respektive v souladu s
< podmínkami naší licenční smlouvy (v duchu BSD licence).
< 
< 1.15 Jak lze finančně pomoci PostgreSQL?
< ----------------------------------------
< 
< PosgreSQL má prvotřídní infrastrukturu od našeho začátku v roce 1996.
< Vděčíme za to Marku Fournierovi, který založil a spravoval tuto
< infrastrukturu několik let.
< 
< Kvalitní infrastruktura je velice důležitá pro každý open source
< projekt. Předchází nedorozuměním, která velice zdržují pokrok v
< projektu.
< 
< Tato infrastruktura není laciná. K jejímu zajištění je třeba stále
< hradit určité měsíční a jednorázové částky. Pokud máte Vy nebo Vaše
< společnost peníze, které nám můžete darovat, obraťe se na
< http://store.pgsql.com/shopping/ a darujte je.
< 
< Ačkoliv webová stránka zmiňuje PostgreSQL, Inc. vklady jsou určeny pouze
< k podpoře projektu PostgreSQL a nepodporují žádnou existující
< společnost. Pokud to vyžadujete, můžete poslat kontrolu na naši
< kontaktní adresu.
< 
< Pokud máte příklad úspěšného nasazení PostgreSQL, přihlaště se na náš
< advocacy site na http://advocacy.postgresql.org.
< 
< ------------------------------------------------------------------------
< 
< User client dotazy
< ==================
< 
< 2.1 Kde naleznu ODBC ovladače pro PostgreSQL?
< ---------------------------------------------
< 
< Pro PostgreSQL existují dva ODBC ovladače - PsqlODBC a OpenLink ODBC.
< 
< PsqlODBC je ke stažení na
< http://gborg.postgresql.org/project/psqlodbc/projdisplay.php.
< 
< OpenLink můžete získat na http://www.openlinksw.com. Spolupracuje s
< jejich klientským programovým vybavením a je dostupný pro všechny jimi
< podporované platformy (Win, Mac, Unix, VMS).
< 
< Tento ovladač je určen pro ty, kteří vyžadují podporu komerční kvality,
< nicméně freeware verze je dostupná a funkční. Dotazy zasílejte na
< postgres95@openlink.co.uk.
< 
< 2.2 Jaké nástroje lze použít pro PostgreSQL a web?
< --------------------------------------------------
< 
< Pěkný úvod do databázových technologií zabezpečujících chod webových
< stránek najdete na http://www.webreview.com.
< 
< Pro tvorbu webu existuje excelentní rozhraní PHP, které naleznete na
< http://www.php.net.
< 
< Pro složitější případy se často používá Perl a CGI.pm nebo mod_perl.
< 
< 2.3 Existuje grafické rozhraní pro PostgreSQL?
< ----------------------------------------------
< 
< Pro PostgreSQL existuje několik grafických rozhraní: PgAccess
< (http://www.php.net), PgAdmin (http://www.php.net), RHDB Admin
< (http://sources.redhat.com/rhdb/) a Rekall (
< http://www.thekompany.com/products/rekall/). Dále existuje PHPPgAdmin
< (http://phppgadmin.sourceforge.net/) rozhraní PostgreSQL založené na web
< technologii.
< 
< Úplnější seznam najdete na
< http://techdocs.postgresql.org/guides/GUITools.
< 
< 2.4 Které programovací jazyky mají podporu pro PostgreSQL?
< ----------------------------------------------------------
< 
< Většina programovacích jazyků obsahuje rozhraní pro PostgreSQL.
< Podívejte se do rozšiřujících modulů Vašeho programovacího jazyka.
< 
< Distribuce PostgreSQL obsahuje tato rozhraní:
< 
<     - C (libpq)
<     - Embbedded C (ecpg)
<     - Java (jdbc)
<     - Python (PyGreSQL)
<     - TCL (libpgtcl)
< 
< Další rozhraní jsou dostupná na http://gborg.postgresql.org v sekci
< Drivers/Interfaces.
< 
< ------------------------------------------------------------------------
< 
< Administrativní dotazy
< ======================
< 
< 3.1 Jak nainstalovat PostgreSQL jinam než do /usr/local/pgsql?
< --------------------------------------------------------------
< 
< Použijte volbu --prefix při spuštění configure
< 
< 3.2 Při startu postmaster, dostanu chybové hlášení Bad System Call nebo core dump. Proč?
< ----------------------------------------------------------------------------------------
< 
< Důvody mohou být různé, ale nejprve zkontrolujte, zda Váš systém
< podporuje System V extensions. PostgreSQL vyžaduje v jádře podporu
< sdílené paměti a semaforů.
< 
< 3.3 Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě IpcMemoryCreate. Proč?
< -------------------------------------------------------------------------
< 
< Buďto nemáte správně nakonfigurovanou sdílenou paměť v jádře nebo musite
< zvětšit její velikost. Potřebná velikost je závislá na architektuře a na
< tom, kolik paměťových bufferů a backendů máte povoleno pro postmastera.
< Pro většinu systémů s předdefinovaným počtem backendů a paměťových
< bufferů je minimum zhruba 1MB. V
< http://www.postgresql.org/docs/view.php?version=current&idoc=1&file=kern
< el-resources.html [3] naleznete podrobnější informace o sdílené paměti a
< semaforech.
< 
< 3.4 Při startu postmastera dostanu hlášení o chybě IpcSemaphoreCreate. Proč?
< ----------------------------------------------------------------------------
< 
< Pokud dostane chybovou zprávu IpcSemaphoreCreate: semget failed (No
< space left on device), pak vaše jádro nemá dost volných semaforů.
< PostgreSQL vyžaduje jeden semafor pro každý backend v pozadí. Dočasným
< řešením je start postmastera s limitem backendů. Použijte přepínač -N s
< hodnotou menší než 32. Úplným řešením je zvýšení hodnot SEMMNS a SEMMNI
< jadra.
< 
< Nefunkční semafory mohou způsobit pád během intenzivních databázových
< operací.
< 
< Pokud se tato chyba vyskytuje ještě někde jinde, možná nemáte vůbec
< nakonfigurovány semafory ve vašem jádře. V PostgreSQL Administrator's
< Guide najdete podrobnější popis požadavků na sdílenou pamět a semafory.
< 
< 3.5 Jak povolit nebo zakázat přístup z jiných stanic?
< -----------------------------------------------------
< 
< Při výchozím nastavení PostgreSQL odepře přístup z jiných stanic než
< lokální s použitím UDP. Databáze se zpřístupní jiným stanicím nastavením
< přepínače -i postmastera a povolením stanice a určením režimu
< autentifikace v $PGDATA/pg_hba.conf. Tím se povolí TCP/IP spojení.
< ZASTARALÉ
< 
< 3.6 Jak ladit databázový stroj na lepší výkon?
< ----------------------------------------------
< 
< Určitě pomohou indexy. Příkaz EXPLAIN zobrazí způsob interpretace Vašeho
< dotazu a použití indexů.
< 
< Při větší dávce INSERTů uvažujte o náhradě příkazem COPY. Ten je mnohem
< rychlejší nežli samotný INSERT. Každý příkaz mimo blok BEGIN WORK/COMMIT
< se provádí ve vlastní transakci. Zvažte, zda-li by se nedalo několik
< příkazů spojit do jedné transakce. Tím se sníží režie na transakce. Před
< provedením rozsáhlých změn zrušte indexy, které po dokončení změn opět
< vytvořte.
< 
< Máte několik dalších možností, jak zlepšit výkon. Můžete zakázat fsyn()
< při startu postmastera přepínači -o -F. Tyto přepínače zabrání fsync(),
< tj. zápisu na disk po každé transakci.
< 
< Můžete zvýšit velikost paměťových bufferů použitých backendy tj.
< parametr -B postmasteru. Pokud ale tato hodnota bude příliš velká, tak
< možná nespustíte postmastera jelikož dosáhnete limitu sdílené paměti.
< Každý buffer má 8K a implicitně je 64 bufferů.
< 
< Dále můžete použít přepínač -S k zvýšení limitu paměti pro backendy na
< dočasné třídění. Hodnota je míněna v kilobytech a výchozí nastavení je
< 512, tj. 512K.
< 
< Můžete použít příkaz CLUSTER, který uspořádá fyzicky data v tabulkách
< podle indexu. Více na manuálových stránkách příkazu CLUSTER.
< 
< 3.7 Jaké jsou možnosti ladění?
< ------------------------------
< 
< Máte několik možností jak se dostat k užitečným stavovým informacím.
< 
< Zaprvé, při překladu použijte přepínač --enable-cassert, tím se zapne
< monitorování a následné zastavení aplikace, když se proces v backendu
< dostane do neočekávaného stavu.
< 
< Jak postmaster tak postgres má několik přepínačů umožňujících ladění.
< Postmaster nastartujte tak, abyste si byli jisti, že je standartní
< výstup a standartní chybový výstup přesměrován do souboru logu,
< například:
< 
< cd /usr/local/pgsql
< ./bin/postmaster > server.log 2>&1 &
< 
< Tím se vytvoří log v adresáři PostgreSQL, Tento soubor obsahuje užitečné
< informace o problémech a chybách vyskytlých se na serveru. Postmaster má
< přepínač -d určující, jak podrobné mají být reportované informace, tj.
< debug level. Pozor, při velké hodnotě debug levelu rychle roste velikost
< souboru logu.
< 
< Pokud neběží postmaster, můžete spustit backend PostgreSQL z příkazové
< řádky a napsat svůj SQL dotaz přímo v backendu (doporučeno pouze pro
< ladění). Dotaz je v tomto případě ukončen novou řádkou, nikoliv
< středníkem. Pokud máte aplikaci přeloženou s ladícími symboly, můžete
< použít debbuger k monitorování procesu. Pokud není backend spuštěn
< postmasterem, pak neběží ve svém obvyklém prostředí a tudíž některé
< problémy dané interakcí mezi backendy nemohou být nasimulovány.
< 
< Pokud běží postmaster, spusťe psql v jednom okně a pak si zjistěte PID
< procesu postgres použitého psql. V debuggeru sepřipojte k postgresql
< PID. Pak nastavte breakpointy v debuggeru a zadejte dotaz v psql. Pokud
< ladíte startup postgresu, pak nastavte PGOPTIONS="-W n" a spusťe psql.
< Tento přepínač způsobí pauzu n sekund, takže budete mít čas se připojit
< k procesu, a nastavit breakpointy a pokračovat v startup posloupnosti.
< 
< Pro ladění a měření výkonu mohou být užitečné přepínače -s, -A a -t
< programu postgres (backend).
< 
< Můžete provést překlad s profilací, tak abyste viděli kolik času
< zabírají jednotlivé funkce. Soubory s profily backendů jsou uloženy v
< adresáři pgsql/data/base/dbname. Profil klienta pak v jeho aktuálním
< adresáři. Korektní profilace v prostředí Linux požaduje konfiguraci
< systému s parametrem -DLINUX_PROFILE.
< 
< 3.8 Proč dostanu "Sorry, too many clients", když se zkouším připojit?
< ---------------------------------------------------------------------
< 
< Zvyšte limit postmastera na maximální počet současně spuštěných
< backendů.
< 
< Výchozí hodnota je 32 backendů. Tuto hodnotu zvýšíte zastavením a
< opětovným spuštěním postmastera s parametrem -N nebo úpravou
< postgresql.conf.
< 
< Při zvýšení hodnoty -N nad 32 musíte zvýšit hodnotu -B nad výchozí 64,
< -B musí být minimálně dvakrát větší, nebo ještě lépe více. Pravděpodobně
< zjistíte, že pro velký počet procesů backendu je nutné zvýšit některé
< parametry jádra. Jsou to především maximální velikost sdílené paměti
< SHMMAX, maximální počet semafórů SEMMNS a SEMMNI, maximální počet
< procesů NPROC, maximální počet procesů uživatele MAXUPRC a maximální
< počet otevřených souborů NFILE a NINODE. Důvod pro omezení maximálního
< počtu backendů je fakt, že by mohlo dojít k vyčerpání zdrojů Vašeho
< systému.
< 
< 3.9 K čemu slouží adresář pgsql_tmp?
< ------------------------------------
< 
< Tento adresář obsahuje dočasné soubory vytvořené exekutorem dotazů.
< Například, když je nutné třídění k zajištění ORDER BY a třídění má větší
< nároky na prostor než povoluje parametr -S backendu, pak je vytvořen
< dočasný soubor k uložení extra údajů.
< 
< Dočasné soubory jsou obvykle mazány automaticky, ale může se stát, že
< během třídění server spadne. Zastavení a další start postmastera zajistí
< odstranění souborů s těchto adresářů.
< 
< 3.10 Proč je požadováno dump a obnovení (load) databáze během upgrade mezi velkými verzemi PostgreSQL?
< ------------------------------------------------------------------------------------------------------
< 
< PostgreSQL se minimálně mění během malých verzí, takže např. při upgrade
< z 7.2 na 7.2.1 není nutné dump a load databáze. Ale velké verze často
< mění interní formát systémových tabulek a datových souborů. Tyto změny
< jsou natolik rozsáhlé, že nelze zajistit zpětnou kompatibilitu pro
< datové soubory. Dump uloží data v obecném formátu, takže mohou být
< načtena a používána v novém interním formátu.
< 
< ------------------------------------------------------------------------
< 
< Provozní dotazy
< ===============
< 
< 4.1 Čím se liší binární a normální kurzor?
< ------------------------------------------
< 
< Popis najdete v manuálové stránce DECLARE
< 
< 4.2 Jak získat pouze první řádek dotazu? Náhodný řádek?
< -------------------------------------------------------
< 
< Podívejte se do man. stránky příkazu FETCH, nebo použijte SELECT ...
< LIMIT ...
< 
< Není nutné zpracovávat celý dotaz, když potřebujete pouze několik
< prvních řádků. Pokud existuje index ORDER BY, PostgreSQL je schopen
< přerušit zpracování dotazu po získání požadovaného počtu řádků.
< 
< K získání náhodného řádku použijte:
< 
< SELECT col FROM tab
<   ORDER BY random() LIMIT 1;
< 
< 4.3 Jak získám seznam tabulek nebo jinak jak jej získá psql?
< ------------------------------------------------------------
< 
< Podívejte se do zdrojových kódů psql do souboru
< pgsql/src/bin/psql/describe.c. Ten obsahuje SQL příkazy, které se
< používají v psql metapříkazech. Dále můžete spustit psql s přepínačem
< -E, který způsobí zobrazení každého dotazu, které zpracování metapříkazu
< vyvolá.
< 
< 4.4 Jak odstraním sloupec tabulky, jak změním jeho typ?
< -------------------------------------------------------
< 
< Počínaje verzí 7.3 můžete použít příkaz ALTER TABLE DROP COLUMN. Ve
< starších verzích můžete použít následující postup:
< 
< BEGIN;
< LOCK TABLE old_table;
< SELECT ... -- mimo sloupec, který chceme odstranit
<   INTO TABLE new_table;
< DROP TABLE old_table;
< ALTER TABLE new_table RENAME TO old_table;
< COMMIT;
< 
< Pro změnu typu sloupce je třeba provést:
< 
< BEGIN;
< ALTER TABLE tab ADD COLUMN new_col new_data_type;
< UPDATE tab SET new_col = CAST(old_col AS new_data_type;
< ALTER TABLE tab DROP COLUMN old_col;
< COMMIT;
< 
< Poté proveďte VACUUM FULL tab - uvolníte tím diskový prostor zabraný
< nyní již neplatnými řádky.
< 
< 4.5 Jaká je maximální velikost řádku, tabulky a databáze?
< ---------------------------------------------------------
< 
< PostgreSQL má tato omezení:
< 
<  Maximální velikost databáze:           neomezena (existují 32TB db)
< 
<  Maximálné velikost tabulky:            32 TB
< 
<  Maximální velikost řádky:              1.6 TB
< 
<  Maximální velikost položky             1 GB
< 
<  Maximální počet řádků v tabulce:       neomezeno
< 
<  Maximální počet sloupců v tabulce:     250-1600 podle typů
< 
<  Maximální počet indexů na tabulce:     neomezeno
< 
< Ve skutečnosti nic není neomezeno, limitem bývá vždy dostupná disková
< paměť nebo velikost operační paměti. Pokud máte některou z těchto hodnot
< neobvykle velkou, může dojít ke snížení výkonu.
< 
< Maximální velikost tabulky je 32 TB a nevyžaduje podporu velkých souborů
< operačním systémem. Velké tabulky se ukládají do několika 1 GB souborů
< takže limity souborového systému nejsou podstatné.
< 
< Maximální velikost tabulky a maximální počet sloupců můžeme
< zečtyřnásobit nastavením velikosti bloku na 32K.
< 
< 4.6 Kolik diskového prostoru je potřeba k uložení dat z normálního textového souboru?
< -------------------------------------------------------------------------------------
< 
< PostgreSQL vyžaduje až pětinásobek diskového prostoru k uložení dat z
< textového souboru.
< 
< Například, uvažujme soubor se 100 tisíci řádky obsahující na každé řádce
< celé číslo a textový popis. Text je v průměru dvacet bytů dlouhý.
< Textový soubor bude 2.8 MB dlouhý. Velikost databáze obsahující
< odpovídající data bude zhruba 6.4 MB.
< 
<  36 bytů: hlavička řádku (přibližně)
<  24 bytů: jedna celočíselná položka a jedna textová
<   4 byty: ukazatel na stránku k ntici
< ------------------------------------------------------
<  64 bytů na řádek
< 
< Velikost datové stránky PostgreSQL je 8KB
< 
<  8192 bytů na stránce
< ---------------------- = 128 řádek na stránku
<   64 bytů za řádek
< 
< 100000 řádek
< -------------------- = 782 stránek (zaokrouhleno nahoru)
< 128 řádek na stránce
< 
< 782 * 8192 = 6, 406, 144 bytů (6.4 MB)
< 
< Indexy nemají tak velkou režii, ale mohou být také velké, protože
< obsahují indexovaná data.
< 
< Hodnoty NULL jsou uloženy v bitmapách, takže spotřebují jen velmi málo
< diskového prostoru.
< 
< 4.7 Jak získám seznam vytvořených tabulek, indexů, databází?
< ------------------------------------------------------------
< 
< psql má sadu metapříkazů k zobrazení těchto informací. Jejich seznam
< získáte příkazem \?. Dále se můžete podívat na obsah systémových tabulek
< začínajících pg_. Spuštění psql s parametrem -l provede výpis názvů
< všech databází.
< 
< Soubor pgsql/src/tutorial/syscat.source obsahuje SELECTy přistupující k
< systémovým tabulkámm.
< 
< 4.8 Můj dotaz je pomalý a nepoužívá vytvořené indexy. Proč?
< -----------------------------------------------------------
< 
< Každý dotaz nemusí nutně použít existující indexy. Index se použije
< tehdy, když je tabulka větší než určitá minimální velikost, a dotaz
< vybírá pouze procentuálně malou část řádků tabulky. To proto, že náhodný
< přístup k disku daný čtením indexu může být pomalejší než lineární čtení
< tabulky nebo sekvenční čtení,
< 
< PostgreSQL rozhoduje o použití indexů na základě statistiky přístupů k
< tabulce. Tyto statistiky se shromažďují příkazy VACUUM ANALYZE nebo
< ANALYZE. Díky statistikám má optimizer informaci o počtu řádek v tabulce
< a může lépe rozhodnout o použití indexů. Statistiky se uplatní při
< určení optimálního pořadí a metody spojení tabulek. Statistiky by se
< měli aktualizovat opakovaně, tak jak se mění obsah tabulek.
< 
< Indexy nejsou obyčejně použity pro setřídění nebo spojení tabulek.
< Sekvenční zpracování následované explicitním tříděním je obyčejně
< rychlejší než indexní čtení na velké tabulce.
< 
< Jinak je tomu v případě použití LIMIT a ORDER BY, při kterém se většinou
< index použije, výsledkem je pouze malá část tabulky. Funkce MAX() a
< MIN() nepoužívají indexy, ale je možné tutéž hodnotu získat
< 
< SELECT col FROM tab
<   ORDER BY col [ DESC ] LIMIT 1;
< 
< Pokud si myslíte, že optimizer mylně zvolil sekvenční prohledávání
< tabulky, použijte příkaz SET enable_seqscan TO 'off' a zkuste zda je
< indexní prohledávání rychlejší.
< 
< Při vyhledávání na základě vzoru jako je např. operátor LIKE nebo ~ se
< indexy použíjí pouze za určitých skutečností:
< 
<     - začátek hledaného vzoru musí být ukotven k začátku, tj.
< 
<         * vzor LIKE nesmí začínat %
<         * regulární výraz musí začínat ^
< 
<     - vzor nesmí začínat intervalem, např. [a-e]
< 
<     - vyhledávaní, které není Case sensitiv nepoužívá indexy.
<     Můžete ale použít funkcionální indexy, které jsou posány v sekci
<     4.12
<     - při inicializaci databáze (initdb) musí být použito C locale
<     (pozn. překladatele - tudíž v našich podmínkách nepoužitelné,
<     nepracovalo by české třídění).
< 
< 4.9 Jak zjistím, jak optimizer dotazu vyhodnocuje můj dotaz?
< ------------------------------------------------------------
< 
< Podívejte se do manuálové stránky příkazu EXPLAIN.
< 
< 4.10 Co to je R-tree index?
< ---------------------------
< 
< R-tree index se používá pro indexování prostorových dat. Hash index
< nemůže obsloužit prohledávání oblastí. B-tree index může řídit vyhledání
< oblastí v jedné dimenzi. R-tree index může podporovat hledání v
< multidimenzionálních datech. Použijeme-li například R-tree index na
< atributy typu point, pak systém může efektivně odpovědět na dotaz -
< vyber všechny body uvnitř obdélníků.
< 
< Původní návrh R-tree je Guttman, A. "R-trees: A Dynamic Index Structure
< for Spatial Searching." Proceedings of the 1984 ACM SIGMOD Int'l Conf on
< Mgmt of Data, 45-57
< 
< Tyto materiály naleznete v Stonebraker's "Readings in Database Systems".
< 
< Vestavěné R-tree může sloužit k indexaci polygonů a oblastí. Teoreticky
< můžeme R-tree použít i pro více dimenzí (jiné než 3D). Ve skutečnosti
< ale takové rozšíření R-tree vyžaduje trochu práce a ve součastnosti
< chybí dokumentace jak na to.
< 
< 4.11 Co je Genetic Query Optimizer?
< -----------------------------------
< 
< GEQO modul urychluje optimalizaci dotazů při spojování množství tabulek
< metodou Genetických algoritmů (GA). To umožňuje získat velkého množství
< variant spojení při neúplném prohledáváním.
< 
< 4.12 Jak provést vyhledávání regulárního výrazu case sensitiv,
< insensitiv? Jak použít index pro case insensitive vyhledávání?
< 
< Operátor ~ slouží k porování s regulárním výrazem, jeho modifikace *~
< představuje case insensitive vyhledávání. Jedná se o obdobu LIKE a
< ILIKE.
< 
< Pro vyhledávání bez ohledu na velká malá písmena použijeme
< 
< SELECT * FROM tab
<   WHERE lower(col) = 'abc';
< 
< V tomto případě se nepoužije standardní index. Nicméně, použije se
< funkcionální index, pokud jej vytvoříte
< 
< CREATE INDEX tabindex ON tab (lower(col));
< 
< 4.13 Jak v dotazu detekovat, že položka je NULL?
< ------------------------------------------------
< 
< Určíte pomocí IS NULL nebo IS NOT NULL
< 
< 4.14 Jaké jsou rozdíly mezi různými znakovými typy?
< ---------------------------------------------------
---
> 4.14) Jaké jsou rozdíly mezi různými znakovými typy?
861,906c817,818
< S interními názvy se setkáte v systémovém katalogu a v některých
< chybových hlášeních.
< 
< První čtyři uvedené typy jsou tzv. varlena typy (tj. první čtyři byty na
< disku nesou údaj o délce, následují samotná data). Proto skutečný
< použitý prostor je vždy o něco málo větší než deklarovaná délka. Naopak,
< tyto datové typy jsou komprimovánty TOASTem, takže prostor na disku může
< být nižší než je očekáváno.
< 
< VARCHAR(n) je vhodný pro ukládání textů promměné délky s pevně
< stanovenou maximální délkou. TEXT je pro řetězce bez omezení délky s
< maximem jeden gigabajt.
< 
< CHAR(n) slouží k ukládání řetězců stejné délky. CHAR(n) doplní prázdné
< znaky do specifikované délky, zatímco VARCHAR(n) uloží pouze předané
< znaky. BYTEA je určeno pro ukládání binárních dat, včetně NULL byte.
< Všechny zde popsané typy mají podobné výkonnostní charakteristiky.
< 
< 4.15.1 Jak vytvořit serial/auto-increment pole?
< -----------------------------------------------
< 
< PostgreSQL podporuje typ SERIAL. Při jeho použití se automaticky vytvoří
< SEQUENCE a index na sloupci (Pro vyšší verze to neplatí OVĚŘIT).
< Například:
< 
< CREATE TABLE person (
<   id SERIAL,
<   name TEXT
< );
< 
< je automaticky převedeno do
< 
< CREATE SEQUENCE person_id_seq;
< CREATE TABLE person (
<   id INT4 NOT NULL DEFAULT nextval('person_id_seq'),
<   name TEXT
< );
< CREATE UNIQUE INDEX person_id_key ON person(id);
< 
< Viz dokumentace create_sequence v manuálových stránkách. Dále můžete
< použít unikátní hodnotu OID každého řádku. Potom ale musíte spouštět
< pg_dump s přepínačem -o, tak aby zůstaly zachovány hodnoty OID (u
< příkazu copy COPY WITH OIDS).
< 
< 4.15.2 Jak získat hodnotu SERIAL po vložení řádku?
< --------------------------------------------------
---
>    S interními názvy se setkáte v systémovém katalogu a v některých
>    chybových hlášeních.
908,910c820,971
< Jednou z možností je získat budoucí hodnotu SERIAL funkcí nextval před
< samotným vložením a pak ji vložit explicitně. Například v jakémsi
< pseudojazyku
---
>    První čtyři uvedené typy jsou tzv. varlena typy (tj. první čtyři byty na
>    disku nesou údaj o délce, následují samotná data). Proto skutečný
>    použitý prostor je vždy o něco málo větší než deklarovaná délka. Naopak,
>    tyto datové typy jsou komprimovánty TOASTem, takže prostor na disku může
>    být nižší než je očekáváno.
> 
>    VARCHAR(n) je vhodný pro ukládání textů promměné délky s pevně
>    stanovenou maximální délkou. TEXT je pro řetězce bez omezení délky s
>    maximem jeden gigabajt.
> 
>    CHAR(n) slouží k ukládání řetězců stejné délky. CHAR(n) doplní prázdné
>    znaky do specifikované délky, zatímco VARCHAR(n) uloží pouze předané
>    znaky. BYTEA je určeno pro ukládání binárních dat, včetně NULL byte.
>    Všechny zde popsané typy mají podobné výkonnostní charakteristiky.
> 
>     4.15.1) Jak vytvořit serial/auto-increment pole?
> 
>    PostgreSQL podporuje typ SERIAL. Při jeho použití se automaticky vytvoří
>    SEQUENCE a index na sloupci (Pro vyšší verze to neplatí OVĚŘIT).
>    Například:
>     CREATE TABLE person (
>         id   SERIAL,
>         name TEXT
>     );
> 
>    je automaticky převedeno do
>     CREATE SEQUENCE person_id_seq;
>     CREATE TABLE person (
>         id   INT4 NOT NULL DEFAULT nextval('person_id_seq'),
>         name TEXT
>     );
>     CREATE UNIQUE INDEX person_id_key ON person(id);
> 
>    Viz dokumentace create_sequence v manuálových stránkách. Dále můžete
>    použít unikátní hodnotu OID každého řádku. Potom ale musíte spouštět
>    pg_dump s přepínačem -o, tak aby zůstaly zachovány hodnoty OID (u
>    příkazu copy COPY WITH OIDS).
> 
>     4.15.2) Jak získat hodnotu SERIAL po vložení řádku?
> 
>    Jednou z možností je získat budoucí hodnotu SERIAL funkcí nextval před
>    samotným vložením a pak ji vložit explicitně. Například v jakémsi
>    pseudojazyku
>     newid = execute("SELECT nextval('person_id_seq')");
>     execute("INSERT INTO person (id, name) VALUES (new_id, 'Blaise Pascal')");
> 
>    Můžete pak ještě použít hodnotu newid v dalších dotazech, např. jako
>    hodnotu cizího klíče. Název automaticky vytvořené sekvence je
>    tabulka_sloupec_seq.
> 
>    Alternativně můžete získat hodnotu posledně generovou sekvencí funkcí
>    currval() po vložení
>     execute("INSERT INTO person (name) VALUES ('Blaise Pascal')");
>     new_id = execute("SELECT currval('person_id_seq')");
> 
>    Konečně můžete použít OID hodnotu vrácenou příkazem INSERT, ale to je
>    pravděpodobně nejméně přenositelné řešení. V Perlu při použití DBI
>    modulu Edmunda Mergleho DBD:Pg oid hodnotu získáme $sth->{pg_oid_status}
>    po každém $sth->execute().
> 
>     4.15.3) Nepovede currval() a nextval() k rozhození podmínek při 
>     souběhu s jinými uživateli?
> 
>    Nikoliv, currval() vrací hodnotu naposledy generovanou ve vašem
>    backendu, a ta tudíž není společná všem uživatelům.
> 
>     4.15.4) Proč není vygenerované číslo použito při přerušení transakce?
>     Proč vznikají díry v číslování vlastní sekvencí/SERIAL sloupce?
> 
>    K zajištění efektivnosti souběhu, jsou hodnoty posloupnosti, když se o
>    ně požádá, a sekvence není zamčena do ukončení transakce. To způsobuje
>    díry v číslování ze zrušených transakcí.
> 
>     4.16) Co to je OID? Co je to TID?
> 
>    Každý řádek vytvořený v PostgreSQL získá jedinečné OID. Všechna OID
>    generovaná během inicializace databáze jsou menší než 16384
>    (include/access/transam.h). Všechna OID generovaná na požadavek
>    uživatele jsou rovna nebo vyšší této hodnotě. Normálně, všechna OID jsou
>    jedinečná nejen uvnitř tabulky nebo databáze, ale v rámci celé instalace
>    PostgreSQL
> 
>    PostgreSQL používá OID ve svém interním systému tabulek k vytvoření
>    relací. Tato OID mohou být použita k identifikaci konkrétního uživatele
>    a použita v spojení. Pro OID hodnoty je doporučen typ OID. Nad tímto
>    sloupcem můžete vytvořit index pro urychlení přístupu.
> 
>    OID jsou dána všem řádkům z centrální oblasti a jsou použita v každé
>    databázi. Pokud potřebujete změnit OID, nebo chcete zkopírovat tabulku s
>    původními OID, lze použít
>         CREATE TABLE new_table(old_oid oid, mycol int);
>         SELECT old_oid, mycol INTO new FROM old;
>         COPY new TO '/tmp/pgtable';
>         DELETE FROM new;
>         COPY new WITH OIDS FROM '/tmp/pgtable';
> 
>    OID jsou uložena jako 4bajtový integer a přetečou po čtyřech miliardách.
>    Nebylo hlášeno, že by se tak někdy stalo, přesto ale plánujeme odstranit
>    tento limit dřív než se tak stane.
>     
>    TID se používají i identifikaci fyzických řádků s hodnotou bloku a
>    offsetu. TIDs se mění modifikací řádků (používá se jako ukazatel indexu
>    fyzického řádku).
> 
>     4.17) Jaký je význam některých výrazů použitých v PostgreSQL?
> 
>    V některých zdrojových kódech nebo starší dokumentaci se můžete setkat s
>    následujícími výrazy, které mají širší význam. Zde je příklad nekterých:
>       * tabulka, relace, třída (table, relation, class)
>       * řádek, záznam, ntice (row, record, tuple)
>       * sloupec, položka, atribut (column, field, attribute)
>       * vyhledání, výběr (retrieve, select)
>       * náhrada, úprava (replace, update)
>       * přidání, vkládání (append, insert)
>       * OID, serial value (OID, serial value)
>       * portal, kurzor (portal, cursor)
>       * range variable, jméno tabulky, alias tabulky (range
>         variable, table name, table alias)
> 
>    seznam těchto výrazů můžete nalézt na
>    http://hea-www.harvard.edu/MST/simul/software/docs/pkgs/pgsql/glossary
>    /glossary.html.
> 
>     4.18) Proč jsem získal chybové hlášení "ERROR: Memory exhausted 
>     in AllocSetAlloc()"?
> 
>    Pravděpodobně došlo k vyčerpání virtuální paměťi na Vašem systému, nebo
>    jádro má nízký limit pro určité zdroje. Vyzkoušejte před startem
>    posmatera
>     ulimit -d 262144
>     limit datasize 256m
> 
>    Záleží na Vašem shellu, zda budou tyto příkazy úspěšné, měly by zvýšit
>    limit datového segmentu pro Vaše procesy a umožnit tak dokončení dotazu.
>    Tyto příkazy se aplikují na aktuální proces a všechny synovské procesy
>    vytvořené po provedení příkazu. Pokud máte problémy s SQL klientem
>    protože backend vrací příliš mnoho dat, zkuste zvýšit limity před
>    startem klienta.
> 
>     4.19) Jak se dozvím, kterou verzi PostgreSQL používám?
> 
>    V psql spusťe SELECT version();
> 
>     4.20) Proč operace s velkými objekty končí "invalid large obj 
>     descriptor"?
> 
>    Všechny operace s velkými objekty - lo_open, lo_close, ... musíte
>    spouštět v transakci, tj. mezi příkazy BEGIN WORK a COMMIT.
> 
>    PostgreSQL uvolňuje handle velkých objektů při skončení transakce. Pokud
>    budete pracovat s velkými objekty mimo transakci, pravděpodobně
>    dostanete toto chybové hlášení, protože handle již budou neplatné.
912,913c973,974
< newid = execute("SELECT nextval('person_id_seq')");
< execute("INSERT INTO person (id, name) VALUES (new_id, 'Blaise Pascal')");
---
>    Pokud používáte interface podobné ODBC musíte nastavit set 
>    auto_commit off
915,917c976
< Můžete pak ještě použít hodnotu newid v dalších dotazech, např. jako
< hodnotu cizího klíče. Název automaticky vytvořené sekvence je
< tabulka_sloupec_seq.
---
>     4.21) Jak vytvořit sloupec obsahující implicitně aktuální datum?
919,1038c978
< Alternativně můžete získat hodnotu posledně generovou sekvencí funkcí
< currval() po vložení
< 
< execute("INSERT INTO person (name) VALUES ('Blaise Pascal')");
< new_id = execute("SELECT currval('person_id_seq')");
< 
< Konečně můžete použít OID hodnotu vrácenou příkazem INSERT, ale to je
< pravděpodobně nejméně přenositelné řešení. V Perlu při použití DBI
< modulu Edmunda Mergleho DBD:Pg oid hodnotu získáme $sth->{pg_oid_status}
< po každém $sth->execute().
< 
< 4.15.3 Nepovede currval() a nextval() k rozhození podmínek při souběhu s jinými uživateli?
< ------------------------------------------------------------------------------------------
< 
< Nikoliv, currval() vrací hodnotu naposledy generovanou ve vašem
< backendu, a ta tudíž není společná všem uživatelům.
< 
< 4.15.4 Proč není vygenerované číslo použito při přerušení transakce?
< Proč vznikají díry v číslování vlastní sekvencí/SERIAL sloupce?
< 
< K zajištění efektivnosti souběhu, jsou hodnoty posloupnosti, když se o
< ně požádá, a sekvence není zamčena do ukončení transakce. To způsobuje
< díry v číslování ze zrušených transakcí.
< 
< 4.16 Co to je OID? Co je to TID?
< --------------------------------
< 
< Každý řádek vytvořený v PostgreSQL získá jedinečné OID. Všechna OID
< generovaná během inicializace databáze jsou menší než 16384
< (include/access/transam.h). Všechna OID generovaná na požadavek
< uživatele jsou rovna nebo vyšší této hodnotě. Normálně, všechna OID jsou
< jedinečná nejen uvnitř tabulky nebo databáze, ale v rámci celé instalace
< PostgreSQL
< 
< PostgreSQL používá OID ve svém interním systému tabulek k vytvoření
< relací. Tato OID mohou být použita k identifikaci konkrétního uživatele
< a použita v spojení. Pro OID hodnoty je doporučen typ OID. Nad tímto
< sloupcem můžete vytvořit index pro urychlení přístupu.
< 
< OID jsou dána všem řádkům z centrální oblasti a jsou použita v každé
< databázi. Pokud potřebujete změnit OID, nebo chcete zkopírovat tabulku s
< původními OID, lze použít
< 
< CREATE TABLE new_table(old_oid oid, mycol int);
< SELECT old_oid, mycol INTO new FROM old;
< COPY new TO '/tmp/pgtable';
< DELETE FROM new;
< COPY new WITH OIDS FROM '/tmp/pgtable';
< 
< OID jsou uložena jako 4bajtový integer a přetečou po čtyřech miliardách.
< Nebylo hlášeno, že by se tak někdy stalo, přesto ale plánujeme odstranit
< tento limit dřív než se tak stane.
< 
< TID se používají i identifikaci fyzických řádků s hodnotou bloku a
< offsetu. TIDs se mění modifikací řádků (používá se jako ukazatel indexu
< fyzického řádku).
< 
< 4.17 Jaký je význam některých výrazů použitých v PostgreSQL?
< ------------------------------------------------------------
< 
< V některých zdrojových kódech nebo starší dokumentaci se můžete setkat s
< následujícími výrazy, které mají širší význam. Zde je příklad nekterých:
< 
<     - tabulka, relace, třída (table, relation, class)
<     - řádek, záznam, ntice (row, record, tuple)
<     - sloupec, položka, atribut (column, field, attribute)
<     - vyhledání, výběr (retrieve, select)
< 
<     - náhrada, úprava (replace, update)
<     - přidání, vkládání (append, insert)
<     - OID, serial value (OID, serial value)
<     - portal, kurzor (portal, cursor)
<     - range variable, jméno tabulky, alias tabulky (range
<     variable, table name, table alias)
< 
< seznam těchto výrazů můžete nalézt na
< http://hea-www.harvard.edu/MST/simul/software/docs/pkgs/pgsql/glossary/g
< lossary.html.
< 
< 4.18 Proč jsem získal chybové hlášení "ERROR: Memory exhausted in AllocSetAlloc()"?
< -----------------------------------------------------------------------------------
< 
< Pravděpodobně došlo k vyčerpání virtuální paměťi na Vašem systému, nebo
< jádro má nízký limit pro určité zdroje. Vyzkoušejte před startem
< posmatera
< 
< ulimit -d 262144
< limit datasize 256m
< 
< Záleží na Vašem shellu, zda budou tyto příkazy úspěšné, měly by zvýšit
< limit datového segmentu pro Vaše procesy a umožnit tak dokončení dotazu.
< Tyto příkazy se aplikují na aktuální proces a všechny synovské procesy
< vytvořené po provedení příkazu. Pokud máte problémy s SQL klientem
< protože backend vrací příliš mnoho dat, zkuste zvýšit limity před
< startem klienta.
< 
< 4.19 Jak se dozvím, kterou verzi PostgreSQL používám?
< -----------------------------------------------------
< 
< V psql spusťte
< 
< SELECT version();
< 
< 4.20 Proč operace s velkými objekty končí "invalid large obj descriptor"?
< -------------------------------------------------------------------------
< 
< Všechny operace s velkými objekty - lo_open, lo_close, ... musíte
< spouštět v transakci, tj. mezi příkazy BEGIN WORK a COMMIT.
< 
< PostgreSQL uvolňuje handle velkých objektů při skončení transakce. Pokud
< budete pracovat s velkými objekty mimo transakci, pravděpodobně
< dostanete toto chybové hlášení, protože handle již budou neplatné.
< 
< Pokud používáte interface podobné ODBC musíte nastavit set auto_commit
< off
< 
< 4.21 Jak vytvořit sloupec obsahující implicitně aktuální datum?
< ---------------------------------------------------------------
< 
< Použijte CURRENT_TIMESTAMP
---
>    Použijte CURRENT_TIMESTAMP
1042,1188c982
< 4.22 Proč jsou moje vnořené dotazy používající IN tak pomalé?
< -------------------------------------------------------------
< 
< Aktuálně spojujeme tabulky se sekvenčním skenováním výsledku pro každý
< řádek vnějšího dotazu. Pokud vnořený dotaz má pouze několik řádků a
< vnější dotaz vrací hodně řádek, IN je rychlé. V jiných případech
< nahraďte IN EXISTS:
< 
< SELECT * FROM tab
<   WHERE col IN (SELECT subcol FROM subtab);
< 
< takto
< 
< SELECT * FROM tab
<   WHERE EXISTS (SELECT subcol FROM subtab WHERE subcol = col);
< 
< Pro urychlení vytvořete index pro subcol. Tento výkonnostní problém byl
< odstraněn ve verzi 7.4.
< 
< 4.23 Jak provést vnější spojení (outer join)?
< ---------------------------------------------
< 
< PostgreSQL podporuje vnější spojení tabulek standardními SQL příkazy.
< Zde jsou dva příklady:
< 
< SELECT * FROM t1 LEFT OUTER JOIN t2 ON (t1.col = t2.col);
< 
< nebo
< 
< SELECT * FROM t1 LEFT OUTER JOIN USING (col);
< 
< Tyto identické dotazy napojí t1.col na t2.col a ještě přidá nepřipojené
< řádky z t1 (které nemají obdoby v t2). Pravé spojení (RIGHT JOIN) přidá
< nepřipojené řádky z t2. FULL JOIN vrátí všechny řádky, včetně
< nepřipojených z tbulek t1 a t2. Klíčové slovo OUTER je nepovinné a váže
< se na LEFT, RIGHT a FULL join. Běžné spojení se nazývá INNER JOIN.
< 
< V dřívějších verzích se vnější spojení tabulek mohlo simulovat pomocí
< UNION a NOT IN. Například pro spojení tabulek tab1 a tab2, je
< následující dotaz ekvivalentní k vnějšímu spojení dvou tabulek:
< 
< SELECT tab1.col2, tab2.col2 FROM tab1, tab2
<   WHERE tab1.col1 = tab2.col1
< UNION ALL
< SELECT tab1.col2, NULL FROM tab1
<   WHERE tab1.col1 NOT IN (SELECT tab2.col1 FROM tab2)
< ORDER BY col1;
< 
< 4.24 Jak provést dotaz napříč několika databázemi?
< --------------------------------------------------
< 
< PostgreSQL nenabízí žádný způsob, jak se dotázat do jiné databáze než do
< aktuální. Doplněk contrib/dblink umožňuje dotaz do cizí databáze
< prostřednictvím funkce. Na straně klienta není problém si otevřít více
< simultálních přístupů do různých databází a spojovat výsledek na straně
< klienta.
< 
< 4.25 Může funkce vrátit více řádků nebo sloupců?
< ------------------------------------------------
< 
< V PostgreSQL 7.3 můžete jednoduše vracet více řádků nebo sloupců z
< funkce, viz:
< http://techdocs.postgresql.org/guides/SetReturningFunctions.
< 
< 4.26 Proč nelze spolehlivě vytvářet a rušit dočasné tabulky v PL/pgSQL funkcích?
< --------------------------------------------------------------------------------
< 
< Přeložený kód PL/pgSQL funkce je uložen ve vyrovnávací paměti, tj.
< funkce je překládána pouze při změně kódu, nikoliv před každým voláním
< funkce. Nechtěným vedlejším efektem je, že volání funkce selže, když se
< funkce odkazuje na dočasnou tabulku, pokud tato tabulka byla od překladu
< funkce zrušena (ačkoliv již byla znovu vytvořena a existuje). Jediným
< řešením problému je přístup k dočasné tabulce pomocí EXECUTE, tj.
< dynamické provádění dotazu. Tento příkaz zajistí opakovaný překlad
< dotazu při každém volání funkce.
< 
< 4.27 Jaké jsou možnosti replikace databází?
< -------------------------------------------
< 
< Existuje několik dostupných řešení master/slave replikací. Ty povolují
< modifikace master databáze a slave databázím umožňují pouze čtení. Na
< konci http://gborg.PostgreSQL.org/genpage?replication_research najdete
< jejich seznam. Na řešení multi-master replikaci se pracuje na
< http://gborg.PostgreSQL.org/project/pgreplication/projdisplay.php.
< 
< 4.28 Jaké jsou možnosti šifrování databází?
< -------------------------------------------
<     -
< 
<     contrib/pgcrypto obsahuje šifrovací funkce použitelné v SQL
<     dotazech.
< 
<     -
< 
<     K šifrování přenosu dat z klienta na server, musí být server
<     přeložen s podporou ssl a přepínač sslv postgresql.conf musí být
<     nastaven na hodnotu true. Klient musí mít vytvořen záznam hostssl v
<     pg_hba.conf a také mít povolen režim ssl. Lze použít i jiné
<     prostředky, nejen nativní podporu ssl v PostgreSQL, např. stunel a
<     ssh.
< 
<     -
< 
<     Hesla uživatelů databáze jsou zašifrována počínaje verzí 7.3. Ve
<     starších verzích toto chování muselo být vynuceno volbou
<     PASSWORD_ENCRYPTION v postgresql.conf
< 
<     -
< 
<     Server může běžet na šifrovaném souborovém systému.
< 
< ------------------------------------------------------------------------
< 
< Rozšiřování PostgreSQL
< ======================
< 
< 5.1 Napsal jsem UDF funkci, PostgreSQL však končí dump core?
< ------------------------------------------------------------
< 
< Problém může být způsoben mnoha okolnostmi. Vyzkoušejte si svoji funkci
< nejdříve v nějaké jednoduché aplikaci.
< 
< 5.2 Jak mohu přispět nějakými šikovnými datovými typy a funkcemi do PostgreSQL?
< -------------------------------------------------------------------------------
< 
< Pošlete své rozšíření do konference pgsql-hackers, a ono pak možná
< skončí v podadresáři contrib.
< 
< 5.3 Jak napsat funkci v C vracející ntici?
< ------------------------------------------
< 
< Funkce vracející tabulky jsou podporované PostgreSQL 7.3 a vyšší pro
< jazyky C, PL/PgSQL a SQL. Více naleznete v The Programmer's Guide.
< Příklady těchto funkcí pro C naleznete v contrib/tablefunc.
< 
< 5.4 Modifikoval jsem zdrojové soubory. Tato změna nebyla při rekompilaci vzata v potaz. Proč?
< ---------------------------------------------------------------------------------------------
< 
< Makefile nemá informace o závislostech mezi hlavičkovými soubory. Musíte
< provést make clean a pak make. Pokud používáte gcc, můžete použít
< přepínač --enable-depend příkazu configure k automatickému řešení
< závislostí překladačem.
< 
< 
< [1] http://developer.postgresql.org/todo.php
< [2] http://ourworld.compuserve.com/homepages/graeme_birchall/HTM_COOK.HTM
< [3] http://postgresql.ok.cz/PostgreSQL%20Administrator%27sGuide
---
>     4.22) Proč jsou moje vnořené dotazy používající IN tak pomalé?
1189a984,1106
>    Dřívější verze (před 7.4) spojovali vnořené dotazy k vnějším sekvenčním
>    čtením výsledku poddotazu pro každý řádek vnějšího dotazu. Pokud poddotaz
>    vrátil několik málo řádků IN bylo rychlé. Pro ostatní případy je vhodné
>    nahradit IN EXISTS:
>     SELECT * 
>     FROM tab
>     WHERE col IN (SELECT subcol FROM subtab);
> 
>   na:
>    SELECT * 
>    FROM tab
>     WHERE EXISTS (SELECT subcol FROM subtab WHERE subcol = col);
> 
>    Pro urychlení vytvořete index pro subcol. 
> 
>    Ve verzi 7.4 a pozdějších, IN používá stejně sofistikovanou techniku
>    spojování tabulek jako ostatní dotazy a je preferovaný před EXISTS.
> 
>     4.23) Jak provést vnější spojení (outer join)?
> 
>    PostgreSQL podporuje vnější spojení tabulek standardními SQL příkazy.
>    Zde jsou dva příklady:
>     SELECT * 
>     FROM t1 LEFT OUTER JOIN t2 ON (t1.col = t2.col);
> 
>    nebo
>     SELECT * 
>     FROM t1 LEFT OUTER JOIN USING (col);
> 
>    Tyto identické dotazy napojí t1.col na t2.col a ještě přidá nepřipojené
>    řádky z t1 (které nemají obdoby v t2). Pravé spojení (RIGHT JOIN) přidá
>    nepřipojené řádky z t2. FULL JOIN vrátí všechny řádky, včetně
>    nepřipojených z tbulek t1 a t2. Klíčové slovo OUTER je nepovinné a váže
>    se na LEFT, RIGHT a FULL join. Běžné spojení se nazývá INNER JOIN.
> 
>    V dřívějších verzích se vnější spojení tabulek mohlo simulovat pomocí
>    UNION a NOT IN. Například pro spojení tabulek tab1 a tab2, je
>    následující dotaz ekvivalentní k vnějšímu spojení dvou tabulek:
>     SELECT tab1.col2, tab2.col2 
>     FROM tab1, tab2
>     WHERE tab1.col1 = tab2.col1
>     UNION ALL
>     SELECT tab1.col2, NULL 
>     FROM tab1
>     WHERE tab1.col1 NOT IN (SELECT tab2.col1 FROM tab2)
>     ORDER BY col1;
> 
>     4.24) Jak provést dotaz napříč několika databázemi?
> 
>    PostgreSQL nenabízí žádný způsob, jak se dotázat do jiné databáze než do
>    aktuální. Doplněk contrib/dblink umožňuje dotaz do cizí databáze
>    prostřednictvím funkce. Na straně klienta není problém si otevřít více
>    simultálních přístupů do různých databází a spojovat výsledek na straně
>    klienta.
> 
>     4.25) Může funkce vrátit více řádků nebo sloupců?
> 
>    V PostgreSQL 7.3 můžete jednoduše vracet více řádků nebo sloupců z
>    funkce, viz:
>    http://techdocs.postgresql.org/guides/SetReturningFunctions.
> 
>     4.26) Proč nelze spolehlivě vytvářet a rušit dočasné tabulky 
>     v PL/pgSQL funkcích?
> 
>    Přeložený kód PL/pgSQL funkce je uložen ve vyrovnávací paměti, tj.
>    funkce je překládána pouze při změně kódu, nikoliv před každým voláním
>    funkce. Nechtěným vedlejším efektem je, že volání funkce selže, když se
>    funkce odkazuje na dočasnou tabulku, pokud tato tabulka byla od překladu
>    funkce zrušena (ačkoliv již byla znovu vytvořena a existuje). Jediným
>    řešením problému je přístup k dočasné tabulce pomocí EXECUTE, tj.
>    dynamické provádění dotazu. Tento příkaz zajistí opakovaný překlad
>    dotazu při každém volání funkce.
> 
>     4.27) Jaké jsou možnosti replikace databází?
> 
>    Existuje několik dostupných řešení master/slave replikací, tj umožňují
>    modifikace master databáze a slave databázím umožňují pouze čtení. Na
>    konci http://gborg.PostgreSQL.org/genpage?replication_research najdete
>    jejich seznam. Na řešení multi-master replikaci se pracuje na
>    http://gborg.PostgreSQL.org/project/pgreplication/projdisplay.php.
> 
>     4.28) Jaké jsou možnosti šifrování databází?
> 
>      * contrib/pgcrypto obsahuje šifrovací funkce použitelné v SQL
>        dotazech.
>      * K šifrování přenosu dat z klienta na server, musí být server
>        přeložen s podporou ssl a přepínač ssl v postgresql.conf musí být
>        nastaven na hodnotu true. Klient musí mít vytvořen záznam hostssl v
>        pg_hba.conf a také mít povolen režim ssl. Lze použít i jiné
>        prostředky, nejen nativní podporu ssl v PostgreSQL, např. stunel a
>        ssh.
>      * Hesla uživatelů databáze jsou zašifrována počínaje verzí 7.3. Ve
>        starších verzích toto chování muselo být vynuceno volbou
>        PASSWORD_ENCRYPTION v postgresql.conf
>      * Server může běžet na šifrovaném souborovém systému.
>      _________________________________________________________________
> 
>                          Rozšiřování PostgreSQL
> 
>     5.1) Napsal jsem UDF funkci, PostgreSQL však končí dump core?
>  
>    Problém může být způsoben mnoha okolnostmi. Vyzkoušejte si svoji funkci
>    nejdříve v nějaké jednoduché aplikaci.
> 
>     5.2) Jak mohu přispět nějakými šikovnými datovými typy a funkcemi 
>     do PostgreSQL?
> 
>    Pošlete své rozšíření do konference pgsql-hackers, a ono pak možná
>    skončí v podadresáři contrib.
> 
>     5.3) Jak napsat funkci v C vracející ntici?
> 
>    Funkce vracející tabulky jsou podporované PostgreSQL 7.3 a vyšší pro
>    jazyky C, PL/PgSQL a SQL. Více naleznete v The Programmer's Guide.
>    Příklady těchto funkcí pro C naleznete v contrib/tablefunc.
> 
>     5.4) Modifikoval jsem zdrojové soubory. Tato změna nebyla 
>     při rekompilaci vzata v potaz. Proč?
> 
>    Makefile nemá informace o závislostech mezi hlavičkovými soubory. Musíte
>    provést make clean a pak make. Pokud používáte gcc, můžete použít
>    přepínač --enable-depend příkazu configure k automatickému řešení
>    závislostí překladačem.